Srpuls.CZ | Sušický rockový puls XXIX. ( 4/2000 )

Sušický rockový puls XXIX. ( 4/2000 )

[ vyšlo v Sušických novinách č. 15/2000 dne 25. 8. 2000 ]

Šumava Rocks 2000 (VII. Ročník)
sobota 15. července 2000, Sušice, ostrov Santos

Další, nyní sedmý z řady klasických ročníků místního nejmonstróznějšího hudebního festivalu Šumava Rocks, se udál v sobotu 15. července na již tradičním místě konání, ostrově Santos v Luhu. Z minulého ročníku jsem v rámci Sušického rockového pulsu přinesl fotografickou reportáž a letos je to znovu reportáž, ale psaná.

Přehlídku deseti vystoupivších formací zahájila po 14. hodině plzeňská kapelka PALICE, která do několika prvních příchozích pumpovala svižný bigbítek vybavený pěkným zpěvem. Na začátek popřálo i počasí vysvitnutím slunce, ale pak se zatáhla obloha a po dobu představení prvních dvou skupinek pršelo.

Druhou předeslanou cháskou bylo klatovské trio BROWN UNDERPANTS, které svým grunge rockem s důrazem na rytmiku dramaturgii odpoledne přitvrdilo a nebýt solnosloupnosti kytaristů a být více než trochu lidí před pódiem, koncert by stál za o hodně více.

Následující plzeňská sranda kapela DĚDA MLÁDEK ILLEGAL BAND konečně přitáhla k pódiu větší počet příznivců, a to nejen svých, ale i Ivana Mládka. Jeho písně totiž zaplňovaly její repertoár, a tak mohli fandové vzpomenout řádku Mládkových šlágrů svérázně podaných početnou sedící zábavnou partičkou. Velký úspěch je logický, ale ten patří ke každé instrumentálním umem vybavené revivalové sešlosti. Každopádně byl koncert dnešní třetí skupiny oživením, zpestřením a především pohodou.

S nástupem první a jediné dnes hrající místní kapely zájem publika citelně ochladl. Ne, že by ČERNÝ SVĚTLO hrálo špatnou muziku, ale srovnám-li jejich první vystoupení v Tradičním kloubu, kde nejen mne nadchli, s dnešním, od té doby poznamenaným změnami v sestavě, chlapíci nyní působili dojmem jakési usazenosti, což má zřejmě na svědomí vyšší věkový průměr skupiny. Prezentovaný blues rock je zkrátka méně živelný, než tomu bylo s původním zpěvákem, a tomuto faktu kývlo i především sedící publikum. A Suchého poznámka o sušické legendě byla hodně odvážná. O něco přes rok staré formaci bych toto netvrdil.

První vlaštovka tanečních rytmů přilétla v podobě partičky SPUTNIK, která tyto kombinovala se svým rockovým cítěním. Škoda, že česky zpívající vokalistka nebyla moc slyšet a skupinka působila víceméně amatérsky. Některé bavila, ale průměrný ohlas nenásledovaný přídavkem má slova potvrzuje.

Jediní zahraniční hosté přicházejícího večera byli stejně jako minulý rok australané METHYLATED SPIRIT. V podstatě průměrná punk beatová garážovka byla o živočišnosti a dominující zpěvák vtiskl koncertu ten správný ráz, čímž starý, ale stále dobrý styl této skupiny získal navrch.

Po rychle uskutečněném přídavku přišlo losování o ceny, a tak se každý vlastník vstupenky mohl stát majitelem jedné z devíti výher. Soutěž se trochu prodloužila, protože místo devíti vylosovaných vstupenek se jich tahalo snad třikrát tolik, neboť ne každý byl v té době v areálu či ve střehu… Vše komentoval, tak jako každoročně, moderátor Suchý a z větší části se mu to dařilo.

Po tombole přišli další skalní účinkující festivalu, volyňští DESPONDANCING, kteří za podpory již rozsvícených světel na pódiu předvedli další fázi svého jak tajemného, tak řádně tvrdého žánru. Ten nejvíce prožíval zpěvák, naopak kytarista většinu setu navenek odzíval. Zpestřením byl cover od Led Zeppelin, lidé se dostali do většího „varu“, ale stále té atmosféře něco chybělo.

Pomyslnou bariéru prolomil ŽLUTÝ PES, který předhodil sadu koncertních tutovek a psaných hitů. Svérázné vystoupení prokládané Hejmovými momentálními výlevy coby úvody jednotlivých písniček mělo spád a takovou koncepci, kterou lidé chtějí. Nicméně kapela působila jako hodně svá a zůstávala sama sebou.

Po jednoznačně nejdelší přestávce dnešního hudebního maratonu stanula na prknech co znamenají svět pražská poměrně nová kapela R.Holého MONKEY BUSINESS. Ta svým předpůlnočním vystoupením přichystala instrumentálně výtečný zažitek v jakém jiném, než funky stylu. Kromě pánů muzikantů stála za pozornost vokální sekce – smíšené duo včetně černé zpěvačky. Úspěšné vystoupení následované za každým songem ohlasem a v závěru přídavkem bylo vrcholkem večera a dle mého odhadu zaznamenalo špičku návštěvnosti (dobře jeden tisíc lidí).

O závěr festivalu se stejně jako vloni postaralo živé duo doplňující strojovou taneční muziku, které si říká LIQUID HARMONY. Na tuto formaci zbyli jen ti největší vytrvalci, protože hrála až někdy po druhé hodině ranní…

Dramaturgie festivalu, se kterou se nijak drasticky neexperimentuje, zajistila jako každý rok hojnost návštěvníků, kteří se na Santosu bavili a byli v pohodě. A o to jde pořadateli Lubošovi – jak se mi již několikrát zmínil – především. 7.ročník Šumava Rocks se vyvedl a já se z tohoto místa za všechny rozloučím: Na shledanou za rok na Šumava Rocks VIII.

-FBB-

[ Headquarters ] [ Sušický rockový puls ]

[ Návštěvní sešit | Poznámkový blok ] [ Odkazy ] [ Koncerty ] [ Sušická rocková pouť ]

[ Aktuální díl ] [ Ankety ] [ Archiv ] [ Recenze ] [ Inzerce ] [ Kontakt ]