Sušický Rockový Puls XXXIII.  ( 3/2001 )

ŠUMAVA ROCKS 008
sobota 21. července 2001, Sušice, ostrov Santos

      Přibližně ve 14:30 zahájilo největší a nejúspěšnější sušický festival nejen rockové hudby klatovské trio BROWN UNDERPANTS, které narychlo zastoupilo místní novou cover-kapelu Atomic (Re)actors, která odpadla vinou zdravotních problémů. Čím dál tím více vyhranější "Brauni", kteří shodou okolností otevírali Šumava Rocks i před rokem, nasekali do trousících se rockových příznivců vydatnou porci kvalitního post grunge s výbornou rytmikou.

     Jedinou místní skupinou celodenního koncertu byla osmička VENUŠECHA, jež přítomné uzemnila v dobrém smyslu surovým funkyrockem propracovaným do posledních detailů a navíc korunovaným dobrým výkonem výtečného zpěváka Jirky Nováka. Ohlas lidmi se plnícího areálu Santosu byl tomu všemu adekvátní. Navíc začaly ustupovat zlověstné mraky na obloze a nad hlavou začala prosvítat modrá a vykukovat slunce, o čemž se všem ještě včera, kdy lilo jako z tisíce konví, mohlo jen zdát.

     Následující partička BUSTER NIXON v téměř totožné sestavě jako Venušecha předvedla slabší odvar této zdejší naděje a její nevýhodou bylo i to, že zněla uklidněněji.

     Po dvou funkových náložích stanuli na tribuně staří známí SPUTNIK (skalní návštěvník Šumava Rocks je zná z minulého ročníku, ale letos zahráli o mnoho lépe...), ne úplně nezajímavá rockovka se samplery a dívčím zpěvem. Smíšené kvarteto zabralo a posunulo ráz festivalu od žesťů k elektronice.

     Zahraniční (proč se z tohoto faktu dělá takové "haló", copak záleží na zemi původu?) FATAL SHORE se vrátili do rockové minulosti a svou hrou a výrazem upomněli na legendární Joy Division, jejichž duchu a odkazu přináležel jejich temně kytarový rock s akustickou šestistrunkou měrou výraznou.

     Z rockové prehistorie posunula do budoucnosti posluchače pražská taneční kapela SKYLINE, která kromě kombinování elektroniky s rockovými instrumenty disponovala fajn zpěvem.

     První ze tří následujících vrcholů koncertního maratónu nastal příchodem LENKY DUSILOVÉ (ne Duškové, jak v reklamě na Šumava Rocks třikrát!!! chybně uvedly Sušické noviny...) a její doprovodné partičky plné es, SECRET SERVIS. Super šlapající kapelka vytvářela Dusilové ideální prostor pro její originální zapamatovatelné písničky, které jí šly skutečně od srdce. Ne náhodou se tato domácí naděje stala zpěvačkou roku 2000.

     Po tradiční tombolce nastoupilo trio -123 MIN., objev roku 1999 a další současná tuzemská špičková partička, jež nabídla velmi hodnotnou hudbu plnou změn, nálad a zvratů. To vše v excelentním zvuku, který ostatně neměl chybu po celý festival, což už se však nedá říci o světlech, která jen svítila, nikoliv "byla napojena" na samotnou hudbu... Chytlavá propracovaná muzika -123 min. byla radost a lehkost s jakou ji muzikanti předváděli jednoduše obdivuhodná.

     Před vystoupením hvězdy večera vyjmenoval tradiční moderátor Suchý letos poněkud chudší sponzory, vzpomněl na zesnulého Radka Holého, jehož memoriálem je právě tento festival a prkna, co znamenají svět nezačali okupovat avizovaní J.A.R. (opět ze zdravotních důvodů), ale "alternativa" MONKEY BUSINESS. Lidé to zcela pochopitelně vřele přijali, protože o zábavu nebyla nouze. Parta okolo R. Holého odehrála excelentně, navíc ji doplnili hostující t-rap-ný M.Viktořík a ve vrcholné formě přistižený D.Bárta, který v přídavkové "Piece Of My Life" předvedl výkon par excellance... Kromě vlastních skladeb došlo i na pár cover verzí, improvizační blok se Z. Bínou (-123 min.), několikerou představovačku (nakonec i fiktivní... no...) a v závěru i na pyrotechnické efekty. Konec vystoupení a konec festivalu.

     Žel ne, a to je po léta se opakující dramaturgická chyba. V nejlepším se má přestat - po vrcholu festivalu má být konec. Ani já jsem letos neměl sílu vytrvat na poslední kapelku Nana Zorin, stejně jako dvě třetiny lidí, kteří po skončení koncertu Monkey Business opustili areál a festival tím pro ně skončil. Navíc už byla zima... To vše poslední kapelku nezvučného jména zazdilo a vždy zazdí. Má rada je tedy více než jasná: Nechť Šumava Rocks skončí vždy po hlavní kapele!

     S obsazením skupin se u Šumava Rocks výrazně nehýbá, na což si již koneckonců lidé zvykli a ač je to možná dělí na dva pomyslné tábory (opravdu, hodně jich volá už po změně, protože jednotlivými ročníky se prolíná vždy několik stále stejných kapel - pravda, letos tomu chtěla ve dvou případech náhoda, jen v jednom pravidlo...) pořadatelům se v podstatě nedivím, protože kdybych dělal festival na podobné úrovni já nebo kdokoliv jiný, rovněž by(ch) si vybíral své či jakkoliv spřátelené kapely na úrovni a určitě by(ch) se, stejně jako pořadatelé Šumava Rocks, opakoval. A nakonec, množství příchozích (odhaduji přibližně již stabilní tisícovku) je chtě nechtě měřítkem, jak dobrou práci pořadatelé odvedli. Opět.

-FBB-

[ Headquarters ]   [ Sušický rockový puls ]

[ Návštěvní sešit | Poznámkový blok ]   [ Odkazy ]   [ Koncerty ]   [ Sušická rocková pouť ]

[ Aktuální díl ]   [ Ankety ]   [ Archiv ]   [ Recenze ]   [ Inzerce ]   [ Kontakt ]

Srpuls.CZ © 1996-2007 Sir Rex PULS Productions