Sušický rockový puls  XXXVII. ( 4/2003 )

[ vyšlo v Sušických novinách č. 13/2003 dne 27. 6. 2003 ]

Rock na Santosu

      Co do velikosti v podstatě nový festival o výše uvedeném lakonicky všeříkajícím názvu proběhl v sobotu 7.6. na říčním ostrově Santos v Sušici při jemu předcházejícímu pivnímu „Běhu opic“, který tímto upozadil na druhé místo - nicméně obě akce spolu dozajista souvisejí.

      Hudební produkci zahájili krátce po čtrnácté hodině řezbáři SLAX a srovnám-li jejich vystoupení s jemu předchozím (9. 5. 2003 - Majáles), chlapci se blýskli v rozhodně lepším světle. Velkým přínosem se jevila být výměna zpěváka, kterým je v současné době Macáno (ex-Brainworker), jehož hlasový projev je přesvědčivější a kompaktnější. Skladbám o hudební složce hardcore bylo díky výtečnému zvuku Kaďusova  aparátu konečně rozumět, kapela bavila a akci příjemně nastartovala.

      Po ní na to vlítli strakoničtí punkeři PŘÍRODNÍ PRODUKT a natlačili do již pohybujících se figur výživnou injekci středněrychlého typického punkrocku se vším všudy v o úroveň lepším zvuku. Z mantinelů zvoleného stylu neodbočili ani o píď, ale o to byl jejich projev autentičtější.

      Brněnští GATE CRASHER pokračovali v hudební gradaci odpoledne a náplň jejich setu nebyla ničím jiným, než repertoárem již téměř deset let fyzicky mrtvé Nirvany. Její nadčasové písničky můžeme slýchat stále i naživo, díky právě takovým revivalovým partám, jakou Gate Crasher jsou. Extrémně přesvědčivý zpěvákův projev a dokonale sehraná kapela rovná se super Nirvana jukebox. Navrch pár vlastních věcí k nerozeznání právě od jejich oblíbenců. Obecenstvo pod pódiem bylo již v permanentním pohybu a nedala mu vydechnout ani následující táborská veselá zoopunková sběř.

      PESHATA předhodila svůj styl v parádním provedení a svou odlehčenou muziku, respektive show kořenila trubkou, veselými texty ze zvířecí říše a výbornou komunikací s publikem. Lidé reagovali na jejich jednotlivé songy velmi vstřícně, čemuž se není co divit, protože tady smečka vystupovala již několikrát.

      V polovině festivalu proběhlo vyhlášení výsledků „Běhu opic“, kterého se dohromady zúčastnilo 66 soutěžících. Nejrychlejší závodník pokořil trasu městem dlouhou zhruba 1,5 km (během níž musel celkem v pěti hospodách vypít po jednom pivě) za nelidských 15 minut. Byl mu předán putovní pohár a další ceny, které neminuly ani další účastníky a účastnice tohoto pivního běhu. A jelo se dál.

      První větší kapelou a opravdovými profesionály byla plzeňská ZNOUZECTNOST. V rozsáhlejším setu této klasické kultovní partičky bylo pamatováno na stěžejní hity, kapela se příjemně poslouchala a ač koncertovala oproti letům minulým jen jako trio (bez stálých hostů), nic to neubralo na razanci a přesvědčivosti jejímu výrazu. Lidi tomu všemu dávali za pravdu.

      Ne už však tolik v případě mosteckých náladových alternativců BEZ PEŘÍ, jejichž set byl určený spíše přemýšlející části publika. Výborné kousky z debutu „Jablečné pyré“ doplňovaly novinkové skladby z chystané druhé desky, které okrášlila hrou na housle slečna Kopelová. Hudba Bez peří rozhodně měla co říci, i když to publikum ztvrdilo pouhým potleskem.

BEZ PEŘÍ z Mostu byli ozdobou festivalu

      Nástup brněnské astrálně hardcorové sqadry INSANIA znamenal šílenství nejen na pódiu, ale i pod ním. Hydra se prořezala rychlými i oddechovějšími kousky ze všech svých čtyřech řadovek a ty doplnila perfektními novými kusy, jež svým obsahem navazují na zatím poslední zápich „Trans-Mystic Anarchy“. Jako vždy výborná sada včetně přídavků. A v nejlepším konec.

Brněnská INSANIA rozpoutala pekelnou hodinu anarchomagie

      Ne však festivalový. O ten se postarala pardubická partička VYPSANÁ FIXA, která pokračovala v práci načaté Insanií. Jasně, že se trochu zvolnilo, ale lidé nepřestávali tancovat (vydechli si snad jen během tomboly o různé sponzorské ceny) a skupina by svým úderným alternativně punkrockovým výrazem mohla hrát až do rána. Pravidla jsou však neúprosná, a tak zazněl úderem čtyřiadvacáté hodiny poslední tón.

VYPSANÁ FIXA roztancovala celý noční Santos

      Benefiční festival navštívilo téměř 300 lidí a jeho výtěžek, jež činil 10.000,- Kč bude věnován na podporu povodněmi postiženého dětského domova v Sušici. Je jasné, že svojí hlučností pár lidí rozčílil, ale pomohl dobré věci, pobavil a pro příznivce rockové hudby byl bezesporu dokonalým zážitkem. Tak za Rock na Santosu!

-FBB-     Fotografie: Jan Janda

Sušický rockový puls online: www.srpuls.cz

[ Headquarters ]   [ Sušický rockový puls ]

[ Návštěvní sešit | Poznámkový blok ]   [ Odkazy ]   [ Koncerty ]   [ Sušická rocková pouť ]

[ Aktuální díl ]   [ Ankety ]   [ Archiv ]   [ Recenze ]   [ Inzerce ]   [ Kontakt ]

Srpuls.CZ © 1996-2007 Sir Rex PULS Productions