Sušický rockový puls  LV. ( 1/2006 )

[ vyšlo v Sušických novinách č. 1/2006  dne 13. 1. 2006 ]

Rockové střípky a střepiny

(červenec-prosinec 2005)

Na začátek roku 2006 jsem vybral šest koncertních reportů z druhé poloviny roku 2005. Týkají se akcí, které všechny proběhly v sušickém centru dění rockového života, Tradičním kloubu.

23|12 :: GULOČAR

Koncert "rodinné" kapely GULOČAR, která v Kloubu vystupovala letos již podruhé během posledních šesti měsíců, byl přesně tím, co se k předvánočnímu datu konání hodilo: Pořádnou muzikou pro vydechnutí po náročném roce.
Skupina hrála od prvního tónu naplno, svůj styl soul funku s příměsí cikánské harmonie má v krvi a nikoliv naučený. Publikum nevydrželo být strnulé dále než jednu píseň, pak se nechalo muzikou vtáhnout a uvolnilo se. [Dough]

16|12 :: NEWMAN, CLIMATIZADO, ESGMEQ aneb POZDNÍ VEČER VE ZNAMENÍ HULÁKAJÍCÍCH KYTÁR

Zásadní kritickou část reportu jsem zaobaleně obsáhl již v nadpisu článku, ale klidně ji rozvedu: Začalo se značně pozdě a za zvuk žádám hlavy všech, kdo se na něm jakkoliv podíleli! "Kytáry nech nech zabušit," zpívá se v jednom refrénu nejmenovaný sušický kapely, a možná touto příčinou vřeštěly takovou intenzitou, že hrály prim, zatímco neozvučené strohé bicí soupravy hoblovaly v pozadí "druhé housle". Dlouhé čekání na začátek koncertu, styl ozvučování a výsledný zvuk místy vrhal můj pohled od kapel, které ovšem vůbec nebyly nezajímavé.
NEWMAN z Plzně přijeli rozehřát místečka kolegům z Climatizado. Nevedli si sice zle, ovšem jejich melodické punk / hardcorové písničky se přelévaly jedna do druhé a celý - byť živelný - set mi připadal jako jedna dlouhá kompozice rozdělená přestávkami na ladění nástrojů. Ovšem možná bych chtěl od vyřčeného stylu více, než mi je vůbec schopen nabídnout. Možná jsem podobných kapel slyšel takový stohy, že jsem zeslaben ve smyslu psaní oslavných ód. Možná v tom vězel předmět kritiky, kterou jsem začal. Publiku se Newman každopádně líbili.
CLIMATIZADO mne osobně mírně zklamali a mohl za to nesouladný zvuk, který s jejich originální intenzívní muzikou nelze slučovat. Proti březnovému koncertu, který jsem ještě k ránu poté trávil s bradou u kolen, byl ten dnešní takový "normální". Neměl toho všeho tolik, aby smetl nového fanouška jako tehdy doslova zametl se mnou. Zvuk a atmosféra rovnaly se teplotě té noci venku před Kloubem. Post psycho rock sice zabral, ale já chtěl "lítat" jako minule - nadopován ve smyslu (mo)hutnosti extrémní muzikou - ne jen vyslechnout…
ESGMEQ z Chebu jsem znal jen z nějakých starších fanzinů a musím říci, že mne jejich produkce - odhlédnu-li od toho celým večerem se táhnoucího nešťastného zvuku - celkem příjemně překvapila. Sólový zpěvák, který umí a není mu cizí jistá šou, udělá pro kapelu opravdu hodně. Ostré české texty v kombinaci s řádně drsným hardcorovým bigbítem zabraly na každého z asi padesátky přítomných a atmosféra se najednou vsunula před pódium a zvadla až s opravdu posledními tóny netuctové kapely.
Chtělo by se skončit podbízejícím se klišé - konec dobrý všechno dobré - ovšem v rámci svého čistě subjektivního pocitu z akce to napsat nemohu, stejně jako jsem nemohl sepsat report jiným způsobem. [-FBB-]

22|10 :: ILL FISH

Žehral-li jsem zjara na fakt tehdy zrušeného koncertu ILL FISH (tenkrát zvítězil přenos nějakého sportovního utkání), přivítal jsem náhradní termín na podzim.
Po vytrvalém zvučení se okolo 22. večerní plzeňské kvarteto konečně odkrylo Sušici. Řemeslnicky bylo bezpochyby dobré a zdatné, živě si to "dávalo", ovšem s nějakou čtvrtou písničkou v pořadí jsem začal zívat. Rytmické, kytarové i zpěvové postupy byly dřeny stále stejně dokola a bystrý posluchač objevoval nad rockový standard vyčnívající nápad v průměrné rychlosti tří za hodinu. Faktu jisté monotónnosti vytrvale přehrávané produkce přisvědčilo i publikum reagující v podstatě zdvořilostní, vlažnou odezvou.
Ve chvíli, kdy bych přivítal konec, došlo teprve k pauze před druhým setem, během něhož se později z větší části téměř zcela obměnilo publikum. Roztrhl se pytel s cover verzemi, při nichž se pár jedinců odhodlalo vlnění se před kapelou, která tak dosáhla svého.
Dlouhý fádní večer při zbytečně přeřvané a z velké části nepůvodní muzice.   [-FBB-]

07|10 :: THE FASTBIRDS & PAVLA KAPITÁNOVÁ aneb JIMI HENDRIX & JANIS JOPLIN Tribute Live

Předně reportu vyslovím svůj názor na revivalové kapely. Vítám je, ovšem splňují-li několik kritérií: hrají tvorbu autora nebo kapely, od kterého či které ji již neuslyšíme, mají jistou hráčskou úroveň a do skladeb dají i kus sebe, tedy nepřehrají je jen suše podle originálu. Tohle všechno skupina THE FASTBIRDS a zpěvačka PAVLA KAPITÁNOVÁ splňují do posledního písmena a nechtějí-li být označováni jako revival, berme jejich program skutečně spíše jako poctu dvou legendám, k jejichž 35. výročí úmrtí postavili turné po českých klubech a sálech.
Předposlední zastávka tohoto podniku připadla na Sušici a asi sedmdesáti přítomným posluchačům byla nabídnuta skutečná show v duchu 60. let. Počínaje kostýmy, přes uvolněnost tolik vlastní hippies až po brilantní odehrání největších hitů obou velikánů. Mám-li obě zhruba hodinová vystoupení srovnat, pak Janis Joplin měla určitě navrch, především díky opravdu parádnímu zpěvu Pavly Kapitánové. Jimi Hendrix byl sice rovněž fajn, ale ten náboj už nebyl takový.
Mohu-li být trochu konkrétnější ve jménech některých odehraných hitů, Joplin nabídla třeba "Maybe", "Summertime", "Kozmic Blues" či závěrečnou perlu "Combination Of The Two", Hendrix pak kupříkladu "Stone Free", "Fire", "Hey Joe", "The Watch Tower" či úvodní hymnu "Purple Haze".
A ještě k příchozímu publiku. Pár desítek sice není mnoho (jak mi prozradil bubeník Petr Kůsa, hráli před pár dny v Brně pro čtyři stovky), za to si daly dostaveníčko všechny "starý páky" a ani nikdo z těch mladších nepřišel jen tak, náhodou. Příjemný večer, navíc v naprosto luxusním zvukovém kabátě. [-FBB-]

27|08 :: ULTRAPUNK, JAK 100HO VEN?

ULTRAPUNK v Kloubu! Yeah! Zpráva jak z čistého nebe blesk...
Popravdě jsem nevěděl, co v roce 2005 od této letité a svým způsobem legendární pražské kapely očekávat, protože jsem s nimi měl tu čest jen jednou, a to hodně dávno a ještě pouze prostřednictvím videokazety. Tehdy nás bavili, na důkaz čeho od nich Scythe M převzali ultrasong "I´m Free".
Při zvučení devítičlenná skupina nepůsobila moc sebejistě, ale s prvními tóny koncertu bylo vše úplně naopak. Intro, plynová maska, "Londýn Kolín" a už se to sypalo, jedna perla za druhou. Punk beat, jež za všechny ty roky neztratil nic ze svého prapůvodního kouzla. Jistě, protagonisté zestárli, ale dovedou se všemi těmi svými a převzatými hity stále bavit naplno, o čemž to nakonec celé je. Osazenstvo Kloubu doplněné i nestálými hosty získal Ultrapunk brzy na svou stranu a vystoupení si tak užívaly obě strany. V již zmiňovaném songu "I´m Free", jednom z vykřičených přídavků, zahostoval dokonce samotný Petras (současný šumavák, jeden ze zakládajících, ovšem dnes již nehrající člen) a do svého přednesu se opřel se vší vervou. Ultrapunk naservíroval velmi slušné vystoupení a překvapil mne, kolik života v něm stále tepe.
Skupině předskočila "místní hvězda" (doslovná citace z webu Ultrapunku) JAK 100HO VEN? a vůbec nezahrála špatně, nicméně předchozí koncert na Majálesu byl přece jen zvukově čitelnější a živelnější. [-FBB-]

30|07 :: ORCHESTRA

V bouřkami poznamenanou sobotu 30. července 2005 proběhl v Tradičním kloubu koncert sušického alternativního dua ORCHESTRA. To je složeno ze dvou třetin Holistix, tedy Martina Vlka (basu vyměnil za housle) a Jiřího Pláničky (zůstal u bicích).
Sobotní koncert nebyl jeho domácí premiérou (ta proběhla na Majáles), ovšem jedinečný v tom, že zde pokřtilo své debutové demo. Výhradně instrumentální songy založené na technicky výtečně zvládnutých bicích a neméně bravurně ovládaných houslích se zvukem probitým efekty sice po chvíli chtěj nechtěj vyvolaly pocity značně monotónní práce, přesto bavily a byly po právu odměněny nadstandardním potleskem. Tomu jistě svým způsobem napomohl i vybroušený verbální projev mezi jednotlivými skladbami, kterého se tentokrát ujal Petr Lerch. Kompozice, které tak uváděl, získaly tím pádem jistý oživující efekt. Do dalšího života však navrhuji velmi opatrně zařadit nějaký další nástroj a třeba ženský zpěv.
Orchestra zcela určitě obohatila sušickou rockovou scénu a je jen otázkou usilovné práce managementu, zda ji v budoucnosti bude reprezentovat i kdekoliv dál - tedy za dopravní značkou konec obce (Sušice). [-FBB-]

Sestavil a vyfotografoval: -FBB- a -Dough-

Sušický rockový puls online: www.srpuls.cz

[ Headquarters ]   [ Sušický rockový puls ]

[ Návštěvní sešit | Poznámkový blok ]   [ Odkazy ]   [ Koncerty ]   [ Sušická rocková pouť ]

[ Aktuální díl ]   [ Ankety ]   [ Archiv ]   [ Recenze ]   [ Inzerce ]   [ Kontakt ]

Srpuls.CZ © 1996-2007 Sir Rex PULS Productions