Sušický rockový puls  LXVII. ( 13/2006 )

[ vyjde v Sušických novinách č. 23/2006  dne 15. 12. 2006 ]

R u i n f e s t   I I .

4. 11. 2006, Rabí, Kulturní dům

Po cestě listopadovou plískanicí jsme potkali několik jabloní s jablky, ale s opadaným listím. Další signál, že Ruinfest se koná v těžko definovatelných ročních obdobích. Kulturák byl ovšem zařízený tak útulně, jak je možné kulturák zařídit, v sále bylo větší teplo než na březnovém Ruinfestu a hlavně: zvuk byl nesrovnatelně lepší než minule.

Domácí hrdinové JAK 100HO VEN? festival ve čtyři hodiny odstartovali – většina jejich členů ostatně po zbytek dne pobíhala v modrých tričkách a organizovala. Kapela nepředstavila žádné nové písně (bohužel!), ale hrála živěji než minule, přestože v sále bylo zatím stěží sto lidí. Zpěvák Honza Janda konečně zanevřel na svou neblaze proslulou hnědooranžovou košili, zato začátek koncertu odzpíval se škraboškou na tváři. Možná právě to mu pomohlo se uvolnit a rozhýbal celou skupinu kromě zahloubaného basáka Milana. Na koncertě se potvrdilo, že Jak 100ho ven? jsou nejsilnější, když si hrají s prvky jiných stylů – jejich mixu punku a hard rocku to dodá jiskru originality a nikdy přitom nezní jako styloví prostituti. Výborný je "Rock’n’roll", hitovka "Country" (mohli byste jim prosím někdo pomoct s názvy písniček?!) i "(A)rábská", která vzdáleně připomíná System Of A Down.

Poté moderátor uvedl pražskou kapelu MOONFLOWER, která svou hodinu zaplnila pomalým blues rockem. Zpěvák a sólový kytarista vypadal na patnáct, hrál i zpíval výborně, ale na velkém pódiu se docela ztrácel – i když postupně získával jistotu. Zato bubeníka měli jak vystřiženého z Woodstocku. V jejich setu zazněly třeba "Cocaine" nebo "After Midnight", které proslavil Eric Clapton. Dobře by se to poslouchalo jako kulisa (ty písničky ostatně většina přítomných zná), ale když jste v temném kulturáku, venku je slota a jediné, co vám zbývá, je dívat se na Moonflower, minuty běží zatraceně pomalu.

SNAIL mají sídlo v nedalekém Nepomuku a upřímně řečeno, nerad bych se s nimi dostal do pře. Až na zpěváka jsou to všechno chlapi jak hora, takže drsně nejenom hrají, ale i vypadají. Svůj hard core/nu-metal hrajou nesmírně profesionálně, zpěvák Honza Šašek je naprosto suverénní ve zpěvu, řevu i kontaktu s publikem. Ta profesionalita působila na prknech KD Rabí až nepatřičně. Gesta a pózy Korn (od nichž zahráli cover verzi) ovšem na posluchače zapůsobily a poprvé za večer se skákalo. Bylo to bezchybné vystoupení kapely, která je dobrou kopií amerických vzorů, ovšem zatím pořád jenom kopií.

Bizarní dramaturgický skok nastal po příchodu rokycanské recesistické skupiny BUDULÍNEK. Hráli střídavě dechovku, funk a punk, měli jednoho člena, který měl funkci roztleskávačky, a když jim zrovna bylo rozumět, zpívali docela vtipné texty („Lidožroutské celebrity / Jedí celé Brity“). V ojedinělých záblescích mi jejich vystoupení přišlo geniálně šílené jako Mr. Bungle, většinou to byl prostě zmatek a kapela se bavila očividně víc než publikum. [Ragů]

Následovalo nejtvrdší vystoupení večera, o které se postarala karlovarská banda ANIMAL RESOURCES. Kapela jistě ne neprávem letos skončila bronzová na letošní plzeňské Múze a od začátku do lidí nekompromisně hrnula svoji výbušnou směs hardcoru a metalu. Kapele dominoval zpěvák, který vypadal jako medvídek vyrušený ze zimního spánku oděný do něčeho, co připomínalo divokou kombinaci běžecké soupravy a pyžama. Jakmile ale rozehřměl svoje hlasivky, veškerá legrace šla stranou. Neskutečně silný vokál, jistý ve všech polohách včetně growlingu, bohužel zbytečně kazily podivné česko-anglické texty. Jinak dobré vystoupení výrazně postrádalo silnější a razantnější zvuk kytar, které v daném žánru hrají prim.

Již tradiční hvězda SKAKALAK z Německa přitáhla díky předchozímu vystoupení na březnovém Ruinfestu spoustu lidí. I přes nachlazení zpěváka Janosche, absenci zraněného kytaristy Thomase (natržené vazy z fotbalu) a ztrátu dredů perkusisty Hanseho byl jejich set po Snail dalším vrcholem festivalu. První tóny byly okamžitě opětovány mohutným pohybem pod pódiem a sál se beze zbytku vrhl do tance. Opět došlo k pozvání organizátorů na pódium a společný "zpěv" písně "Gundog". Zazněla dvojjazyčná "Škoda lásky", ska verze "Basket Case" od Green Day a kapela se úspěšně prodrala přes všechny svoje hitovky k úspěšnému konci. Oproti březnu se jednalo o jednoznačně lepší vystoupení.

Plzenští ILL FISH kvůli potížím s dopravou museli vystoupit až jako předposlední. Instrumentálně i vokálně velice nadaná skupina se předváděla ve velkém stylu a muzikanti se vyblbli jako děti s bábovkami uprostřed pískoviště. Svižné rockové písně byly naneštěstí následovány nákladem cover verzí, které v mých očích srážely pánům body dolů. Ne, že by jejich podání známých hitovek bylo špatné, ba naopak, ale když už kapela má dostatek vlastní tvorby, nechápu důvod proč zařazovat covery. Členové si asi řekli: „Hm, tak svoje jsme už předvedli, teď jim ukážeme, jak umíme třeba Kravitze!“

          Tečku za večerem učinily dvě současně vystupující sušické hip-hopové kapely KATION CREW & NON LIMIT. Oživeny o bicí a klávesy působily svěžeji než v březnu, leč pokročilá hodina a délka vystoupení byla vyloženě proti nim. Po pár písních to totiž začala být trochu nuda. Navíc lidí v sále bylo méně, spousta z nich značně společensky unavena a tak jejich set prošuměl bez výraznějších ovací a dojmů, mě nevyjímaje.

Druhé pokračování Ruinfestu bylo nepochybně lépe zorganizováno a hlavně ozvučeno než jeho předchůdce. Vytvořit v komunistické barabizně, kde je ozvěna větší, než když zakřičíte do tunelu, solidní zvuk, je téměř nadlidský výkon. Jeden takový "nadčlověk" bohudíky seděl za mixpultem. Ocenil bych i to, že většina kapel byla zdejšímu publiku téměř neznámá, a tak byla jedinečná šance vidět skupiny, které na Sušicku ještě nekoncertovaly. Návštěvnost byla oproti březnu zhruba dvoutřetinová (cca 250 lidí), ale postačila k tomu, aby se pokryla drtivá většina nákladů. Nezbývá tedy než očekávat, s čím přijdou organizátoři příští rok na Ruinfestu č. 3. [Řepa]

   Připravili: Ragů & Řepa

Fotografie: Miroslav Kraucher & Roman Lupíšek

A  n  k  e  t  a     &     S  h  o  u  t  b  o  a  r  d     #     6  7

Sušický rockový puls online

(ankety, koncerty, návštěvní sešit, inzerce, odkazy, archiv, ...) >>>  http://www.srpuls.cz

[ Headquarters ]   [ Sušický rockový puls ]

[ Návštěvní sešit | Poznámkový blok ]   [ Odkazy ]   [ Koncerty ]   [ Sušická rocková pouť ]

[ Aktuální díl ]   [ Ankety ]   [ Archiv ]   [ Recenze ]   [ Inzerce ]   [ Kontakt ]

Srpuls.CZ © 1996-2007 Sir Rex PULS Productions