Hlavní stan  |  České vinyly  |  Recenze  |  Rozhovory  |  Odkazy  |  Kapely

Hledané  |  Nabídka  |  Inzerce  |  Poznámky  |  O nás  |  Kontakt  |  English info

>>>   R e c e n z e   >>>   BONUS "Konec civilizace"

>>>   E n g l i s h   >>>   

>>> BERRY | 2011-02-12 >>>

BONUS "Konec civilizace"

LP (2010 Deadred, Starcastic)

Se neposer vole

Jako jeden ze sedmi headlinerů Magick Musick 2011 open air festivalu vystoupí 18. 6. na Boudě v Čermný u Sušice Bonus. „Hele, jo, asi znam, něco mi to říká...“. Tak přesně pro ty bude tahle recenze, totiž pro druhou skupinu, co denně visí na netu jak malý dítě na mámě, není třeba vytvářet „další“ článek o konci civilizace, protože oni jsou konec civilizace.

"Konec civilizace" je konec konců a ne náhodou i název Bonusova debutového alba. Bonuse znáš možná jako Bourka nebo Martina Hůlu, s Emems upekl "Dort jak brus" coby esenciálně rockovou desku, se Sporto zamířil "More" vole k elektronice. Obě alba byla v rámci český scény a českých textů výjimečná, a teď k nim přidal třetí. Je zas jinde, ale drží vysokou úroveň. Výsada a prověrka skutečných songwriterů. Vývoj nebo cestování žánry je během těch let a desek logické, i když pro nepřipraveného se může jevit jako skok. Ve výsledku však elegantní skok přes propast, na jejímž dně by skončila nudná většina.

Rap nebo hip hop vypolstrovanej laptopy ti může znít dost šíleně, ale pokud je výsledek šílenej, pak jen v tom nejlepším smyslu slova. Skutečnej punk pro mě není zábavovej bigbít s čírama a už vůbec ne nádraží okupující onášivkovaní vzbouřenci halekající „fuck the system“ s krabičákem rozlitým po vepřovici. Image se topí v hovnech, když nesmířený srdce bije uvnitř punkem coby jazykem skutečně svobodnýho jednání.

Mojí nejlepší kamarádce přijde současný Bonus v nějaký těžký depresi, nicméně jí mluví z duše. Mně "Konec civilizace" jako deprese úplně nepřijde, skoro bych to slovo ani nepoužil. Dost možná se na to s věkem díváme jinak. Tu desku cítím jako dobře napsanou aktuální životní výpověď třicátníka. Jsou tam momenty, kdy jsem s ním úplně v rovnoběžce.

Album „vyšlo“ nejprve jako download, ale počkal jsem si na vinyl a dobře jsem udělal. Čtený text v rádiu je fajn, ale knížka je knížka. Obal je chráněný slídou se samolepkou, a nejde o klasiku, ale o šestipanelový kartonový plakát s velkým obrazem vpředu a texty uvnitř. Čtení novin je proti tomu rodokaps, a to jak vnějším formátem, tak vnitřním obsahem.

Vytištěný bílý písmena na černým podkladu skládají předmluvy samotných textů formou urovnaných, ale zároveň rozervaných myšlenek a životních příběhů, na které zcela přímo navazují. Scéna, hard core, život sám v celý svý nahotě - veskrze klasický témata punku, ale podaný elektro hiphopem přesně tak, jak by to uměl pojmenovat každý, kdyby se o to snažil, nebyl línej přemýšlet a předtím vyhodil televizi z okna. Jasná věc, všechno už bylo řečený, ale paradoxně zůstává nadčasovým, aktuálním, vzhledem k nemilosrdnému systému strašlivou skutečností...

Důležitý je říci i to, že album zní po hudební, kompoziční a zvukový stránce naprosto profesionálně (nikoliv ve smyslu sterilně), celej mainstream by nad ním mohl slintat, kdyby měl na to, aby ho doopravdy zajímalo. A v tom je jeho síla na druhou.

Vím, jaký je tajemství a fluidum týhle desky, proč vlastně je tak zásadní a výjimečná: Protože si na nic nehraje, je hodnověrná a doopravdy upřímná, tedy taková, jací bychom chtěli být my všichni, kteří se s ní ztotožňujeme a mluví nám z prosvětlených koutů duší.

Existence jakéhokoliv Bonuse mě kope dál dělat věci proti proudu. I proto bude jedním z headlinerů festivalu, kam přijedou jenom jeho lidi. A jste to vy, který dočetli až sem. Tancovat podle Bonusovy píšťalky. Se neposer vole.

Recenze | Hlavní stan