>>>
MERŤÁK | 2015-08-28 >>>
DEZINFEKCE
"Interval jistot"
LP (2015 Papagájův Hlasatel Records)
Jistota nekompromisního punku!
Březen letošního roku budiž
zaznamenán jako měsíc, kdy se o slovo opět přihlásila českobudějovická
hard core - punková Dezinfekce. I když od předchozího počinu "Psi" (vyšlo
pouze na CD) uplynulo již sedm let, kapela celou dobu pilně
koncertovala doma i v zahraničí a postupně spřádala plány na novou
fošnu. A tak ač základní bratrský tandem Maxeek plus Puffy opustil po
šestnácti letech bubeník Flaška, je tu Dezinfekce s novým tlučmistrem
Lukášem a deskou "Interval jistot" - s jedenácti novými vály, které
dokazují, že i za téměř pětadvacet let existence má tahle kapela stále
co říct.
Čtyři od sebe se lišící verze titulní strany obalu,
které pro skupinu vytvořil kapelní kamarád Jan Arndt, dělají - díky
použití šablon a sprejů - z každé desky jedinečný limit. I když
poněkud neurčité ztvárnění obalu nemusí být pro každého úplnou pastvou
pro oko, mně se tenhle nápad líbí. Zadní strana s kostrou ruky a
vnitřní příloha desky je už pro všechny verze stejná a textům v češtině
sekundují jejich anglické překlady.
Jedenáct válů na černém
vinylu o rychlosti čtyřicet pět otáčet za minutu postupně ukazuje
Dezinfekci jako jednoho z nejlepších představitelů jihočeské punkové
scény. Od začátku do konce je totiž "Interval jistot" syrovou porcí
naštvaného a nekompromisního hard core - punku s kritickými texty,
které jasně vystihují podstatu věci. Úvodní "Masožrout", tak střídá "Autoregulační
systém", "Fanatik" či "Pravidla vzpoury", a deska tak uhání v nastaveném
rychlém tempu úvodního válu. Ne zcela pozorný posluchač možná dokonce
nemusí vždy zaznamenat konec jedné a začátek druhé písně. Ale přesně
tuhle syrovost, kterou opatřilo skvělým zvukem jihočeské studio
Hellsound, jež neusnulo na vavřínech přízně (nejen strany punkových
kapel) a stále chrlí jednu kvalitní nahrávku za druhou, mám rád.
Všechny nástroje jsou dobře slyšet a není problém rozumět i zpěvu obou
základních tahounů. Když poslouchám "Interval jistot", uvědomuji si,
jak ve mně Dezinfekce svou přímočarostí a energií evokuje staré
nahrávky hard core - punkových kapel někdy do první poloviny
devadesátých let. O to milejší v době, kdy se s crustovými kapelami
roztrhl pytel a syrový hard core - punk bys spíš hledal jako pověstnou
jehlu v kupce sena. Líbí se mi celá deska, nicméně třeba takové písně
jako "Časožrout", "Autoregulační systém", "Špína, pot a slova", "Agent
Smith", "Cukr a bič" nebo roztáhlejší závěrečná "Ticho a vztek", mi
tanou v mysli jako první.
Novinka Dezinfekce by měla být
povinností do sbírky nejen každého fanouška kapely, ale i doplněním
sbírek dosud nedotčených, protože zatím to bezesporu vypadá na jednu
z čelních hard core - punkových nahrávek letošního roku. |