|
>>>
LADISLAV OLIVA | 2013-11-17 >>>
 DROM
"Hectop"
LP (2013 Drom)
Vinylová erupce ukrajinských rolníků
Sunshine, Clean Slate, Ember,
Lvmen, Ravelin 7 či Thema Eleven. To jsou jména vůdčích představitelů
tuzemského emocoru, který v druhé polovině devadesátých let zcela
zásadně ovlivnil zdejší podzemní scénu. Víceméně všechny tyto soubory
jsou dnes už minulostí, za zenitem nebo stylově jinde, mladší
posluchačské generace ovšem v posledních dvou či třech letech
nacházejí nová jména. Momentálním vrcholem tohoto tuzemsky tak trochu
znovuobjevovaného žánru jsou Esazlesa, další kapely se jim ale
přibližují či dokonce vyrovnávají. Vše je však žánrově složitější.
Původní emocore, pro své řvavější pojetí zpěvu označovaný také
jako screamo, se v pozdějších letech z hardcorové subkultury značně
přelil i do té metalové. Aby zmatení pojmů bylo dokonalé, objevila se
označení jako post metal či sludge, tuzemsky přisuzovaná hlavně FDK a
Gospel Of The Future. Ale čert vem škatulky, podstatněji se jeví
skutečnost, že v této oblasti došlo k prolnutí hardcorové a metalové
komunity a vytvořila se víceméně jediná a vzájemně spolupracující
scéna. Mezi její aktuální tahouny patří také liberečtí Drom, kteří se
po několika výhradně pálených kompaktech konečně dočkali vůbec
prvního, ale zaslouženého zápisu do gramodeskových drážek.
Kapela coby vinylový debut zvolila čtyřskladbové, délkou však naprosto
plnohodnotné loňské album. Mezi jeho přednosti patří nejen žánrově
typicky stupňované napětí, ale také skvělá práce s výrazovou
různorodostí a promyšleností. Rozsáhlé skladby zcela podle očekávání
střídají jemně akustické pasáže s daleko více převažujícími hřmotnými
výbuchy a překypují schopností mohutné kompoziční gradace, čímž
bravurně navozují neodbytný pocit čehosi silně emotivního a
atmosféricky dusného. Výsledkem je apokalyptický postmetal, který
vedle často výrazných melodií překvapuje také neobvyklými texty,
inspirovanými devadesát let starým povstáním ukrajinských rolníků.
Přestože určitá žánrová svázanost může být znát, mnohá místa jí
čelí částečně nečekaným způsobem. Některé skladby znějí v rámci stylu
víceméně typicky, jiné ovšem rozevírají dveře a míří jinými směry.
"Bratr a smrt" se spoléhá na spojení spokojeně předoucího kytarového
riffu a ohnivě horkokrevných výtrysků, jež díky bezmála
čtvrthodinovému songu "Hrob z ledu a kamení" přecházejí v až vulkánové
erupce, přerušované půvabně zklidněnými momenty. A byť mnozí
alternativci si zřejmě budou klepat na čelo, určité motivy vzdáleně
připomínají čtyřiatřicet let staré a kvalitativně srovnatelné
olympické "Prázdniny na Zemi", v nichž vězí pradávné historické kořeny
tuzemského atmosférična, jež ani skrze soudobé spolky neztrácí na
síle. Ano, tohle je něco, co se také může směle přiřadit k tomu
historicky lepšímu a co mocně hýbe současným stavem zdejší
alternativní scény.
Všechny dosavadní produkty tohoto souboru
spojovala amatérská realizace, která však nebyla přítěží, nýbrž
nositelem výrazně undergroundového půvabu. Tentokrát jde o naprosto
skvěle vypadající vinyl, který na obou stranách obalu a současně na
obou etiketách nabízí víceméně totožný motiv, doplněný základními
údaji, což přesně naplňuje tvrzení o tom, že v jednoduchosti je ta
největší krása. Prostým způsobem vypadá také vnitřní list, který
předkládá všechny texty plus historické komentáře k více než devadesát
let staré situaci na Ukrajině. To vše černé na bílém, z jedné strany v
češtině, z druhé strany v angličtině. Ani při sebedůkladnějším
ohledávání se nedaří najít nic, co by působilo rušivým dojmem, a
zůstává tedy jen monument čiré nádhery, z níž přechází zrak. |
>>>
E n g l i s h >>> 