|
>>>
VIKTOR PALÁK | 2013-08-28 >>>
 FAMILEA
MIRANDA | LYSSA | OTK | PICORE "Somos Tú – My jsme ty – Som Tu"
4-way split LP (2012 Miranada, Producciones con las Uñas, Silver
Rocket)
S šavlí v ruce, ale nenápadně
Netřeba bušit do kytar a
bicích tak, aby u toho explodovaly ohňostroje - stačí, když jiskří
zásuvky. Split čtyř kapel, který v roce 2012 zkompletoval formátovou
všestrannost labelu Silver Rocket (kromě téhle desky u nich vyšly
ještě sedmipalec, desetipalec a „obyčejné“ LP), se odehrává právě na
úrovni spíše tlumených energií. Dvě české a dvě španělské kapely zde
rozevírají svou náruč, ale nedávají tak docela najevo, co od jejich
objetí očekávat.
Zřejmé je však přinejmenším to, že pokud jste
k nim nepřilnuli už dříve, nelze čekat, že vám znenadání začne srdce
bušit v jejich rytmu, což platí zejména pro španělské zástupce, kteří
zde hrají přece jen trochu méně výraznou partii. A přestože
noiserockový čtyřboj, jehož aktéři skončili v přátelském objetí,
vyznívá o něco hůře pro španělské bojovníky, nemyslím si, že to je
pouze kvůli hendikepu v podobě cizojazyčného podání, které přece jen
může otupit poetickou stránku textů.
Familea Miranda zde
dokazuje, že i ušmudlanost může být hodnotou a stejně jako kolegové z
Picore jasně říká, že pokud je tato hudba přijímána ve stísněném místě
a rozpoložení, dokáže tuto sklíčenost ještě prohloubit. Picore však
nabízejí přece jen o něco hravější (ale nijak rozdováděnou) variantu
ležérního špinavého rocku, který není skládán proto, aby posluchači
kapele houfně nabíhali do rozevřeného náručí. Na přílišnou velkorysost
si pak nehrají ani čeští zástupci.
Textově úsporná, ale
krypticky se vyjadřující a hudebně výrazná Lyssa zde hraje hodně
výraznou roli, což vlastně platí taky o poetech z OTK, jejichž skladby
jsou emocionálně nejpůsobivější. To je tím pozoruhodnější, čím víc
nejednoznačně vyznívají jejich texty, včetně rozradostnělého coveru
„Vetřelců“.
Pokud má všech osm skladeb něco společného, pak
rozhodně to, že řežou, ale zároveň neútočí. Jako by se ostří hoši,
kteří více „doufají, než rozjíždějí“, potkali v ospalém odpoledni.
Pokud se ale kytary trochu líně povalují, ještě to neznačí, že by
nebyly s to zahrát něco kloudného. Naopak. Všem kapelám se daří
posluchače obalovat do riffů, popichovat zpěvem a probouzet z případné
otupělosti.
Zábavný přebal desky, který ovládá galerie hrdinů
jako ze „Seržanta Pepře“, jasně naznačuje spřízněnost kapel i
posluchačů a je pravda, že bez náklonnosti k noise rocku a podobným
pokroucenějším formám kytarové hudby si blízkost ke kapelám z tohodle
splitu nevybudujete. Tato skutečnost ale ztrácí na důležitosti, když
si uvědomíme, že "Somos Tú..." není soutěž ústící ve vzájemné
postrkování členů pelotonu v cílové rovince, ale gesto přátelství. |
>>>
E n g l i s h >>>