>>>
BERRY | 2007-10-21 >>>
FLAMING
COCKS versus PHANTOMS ON FIRE
split 7" EP (2007|05|11 Tchichimania Records)
Nechte hořet oheň rock´n´rollu!
Tchichimania Records je nový
label dýdžeje Tchichimana, letos debutující split sedmipalcovým
ípíčkem nazvaným lakonicky: Flaming Cocks versus Phantoms On Fire. Sněhobílý vinyl ukrytý
v barevném obalu nabídne po třech exkluzivních, anglicky nazpívaných
skladbách dvou pražských „nových“ kapel („starých“ muzikantů), které
nejsou úplně neznámé. Alespoň nohsledovi tuzemského punk´n´rollu či
třeba horror punku rozhodně ne.
Startují Flaming Cocks, kapela, která před pár lety otvírala koncert
legendárních Misfits, z jejichž odkazu v jisté míře odčerpává. Skupina
svůj styl pojmenovala turbo rock´n´roll, a protože není účelem recenze
přepsat z jejich webovek všechny interperty, které tam uvádí jako své
inspirační zdroje (prozradím jen, že je mezi nimi samozřejmě i Elvis,
he he), raději se regulérně pohoupáme a poválíme při poslechu jejich
strany vinylového splitu. Hořící kokoty charakterizuje mj. klasický
kontrabas, sborové vokály, hravost a zároveň údernost pod pláštíkem
ostrých bodlinek rock´n´rollu. Trojici skočných songů vyznačuje
„ležérnost v trysku“, záseky, zpěvnost, melodie, již zmíněné sbory a
žánru adekvátně špinavý zvuk. Koncert jsem zatím neměl tu čest
shlédnout, ale jsem přesvědčen, že musí fungovat dokonale. Jako tohle
studio. Rock´n´roll až na kost!
Hořící štafetovou pochodeň přebírají Phantoms On Fire, kteří se
rekrutovali z řad třeba Kevorkian nebo Godhate, čili tempo jejich
drcení je poněkud tvrdší než u kolegů. Hardcore punk / hard rock´n´roll
a nádech psychobilly při patřičném hororovém zatemnění - to je profil
stylu, jímž se prezentují na pomyslném béčku mléčného vinylu. Tahle
strana doslovně valí mnohem víc, spodek je maximálně úderný, songy v
rámci omílaného stylu variabilnější, zřetelněji odlišné jeden od
druhého, byť už třeba jen pouhým frázováním... Těžko jakkoliv
připodobňovat, srovnávat či dokonce konkrétně popisovat jednotlivé
písničky. Neblázněte, tohle je rock´n´roll!
Obal je plnobarevný a pochází z dílny Panzera, druhdy grafika magazínu
R.I.P. (R.I.P.) nebo třeba cédéček Krucipüsk. Střízlivá obálka je
pouze rozkládací (klasická přehnutá stránka v PVC přebalu) a na
poměrně „měkkém“ papíru. Stylově však padnoucí a odpovídající audio
obsahu, byť informačně a nakonec i graficky mohla být přece jen ještě
dotažená. Nejsou tam texty, technické info a vadí mi mírně rozzrněná
fotografie Flaming Cocks.
Poslední model luxusního teréňáku versus ruský buldozer. Přece jen
jsem si nakonec neodpustil vyškrábnout nějaký přirovnání, ale toto
míním fakt v nadsázce a jen v tom nejlepším - obě kapely jsou mi hudebně
nadmíru sympatické! Ale nebudu se vykrucovat od konkrétního názoru: Phantoms On Fire - jako ruský buldozer - tohle splitko vyhráli
(nedokázal-li jsem si tedy nakonec odepřít zlozvyku srovnávat vedle
sebe kapely na společném nosiči a vyhlásit „vítěze“). |