>>>
RORY ZET | 2007-05-25 >>>
HIBAKUSHA
"Morula"
LP (2006 Bažina, Buryzone Zine, Exit Production, Hitchin´ To
Revolution,
Rarach Katus Distro, Killing Art Records, Purusha)
Člověk ohnivé doby
Hibakusha z Orlové víří
domácí punk/hardcorové ovzduší už přes deset let a nedávno složila
zkoušku z dospělosti - vydala svoji první samostatnou vinylovou
dlouhohrající desku. Té předcházely nějaké kazety, cédéerka, split 7"
EP s Depresy Mouse a lisované CD "Morula".
Vinylová limitovaná verze debutu disponuje - oproti bezpáteřnímu
kompaktnímu disku v barevném obalu - lehce upravenou, černobílou
verzí, ale obal samotný je i takto velmi slušně vyveden, a sice včetně
vkusného oboustranného inlaye s texty (kterým samozřejmě ve většině
případů není vůbec rozumět) a dalšími informacemi. Jednoduše řečeno:
slušná grafika, papír, tisk.
Deska obsahuje patnáct zastavení, ale nemusíte se obávat, že bych tu
rozebíral jedno po druhém. V tomto případě bude možná znamenat více,
když nejprve nahlédnu komplexně do textů a pak se souhrnně ponořím do
hudby samé. A slovní „doprovod“ není věru veselý! Vždyť už jen název
kapely... Uznané oběti jaderného záření jsou nazývány totožně. Texty
nejsou žádné litanie, kratší vše říkající, naplno vyřvané útvary
poukazující na plejádu (stále) aktuálních společenských sraček.
Předmětem kritiky jsou v rychlosti: klonování, konzum, politika, kult
majetku, jaderná hrozba, utrpení zvířat, atd.
Hudební složku charakterizují kilová hrabání se v kytarách,
strašidelné dvoupolohové vokály (místy velmi vzdáleně připomínající
netradiční model Macabre), crust punk, tikající bubny, smrt metal, tvrdý jádro
a místy grind core jak cyp! Tohle je třeba hned otvírák týhle
dvanáctipalcový fošny. Pochrochtávaje očekávám další silný track a hle,
výrazivo v podobě melodické linky táhnoucí se celou druhou skladbou. Ale ne,
brzy zaseknu připomínajíce a i v tomto odstavci předesílajíc, že
nebudu jako kolega Berry, který ve svých recenzích některý čtenáře k
smrti nudí popisem jednotlivých skladeb celého toho kterého alba.
Třetí kus "Éra předmětů na jedno použití" zní skoro jako Zeměžluč!
Kdyby Šoty a spol. začali o pár let později, možná by dnes hráli ještě
intenzivněji co do údernosti - třeba právě jako aktuální Hibakusha. Nejen
stálá základní
sestava si je až za hrob vědoma pevnosti svých názorů. Lucka hostuje
v jednom válu a z jejího vokálu je cítit naprosté přesvědčení o tom,
co zpívá (o čem může být text "Dr. Vivisekce?"). Hostující zpěvačka
navíc přispěla i nezaobalenými slovy songů "Co je člověk bez zvířat?"
a "Cirkus". Závěr desky pak okoření cover kapely Genocide
Superstars v polštině.
Aby bylo publicistickému útvaru nazvanému recenze učiněno za dost, pro
příště navrhuji možná ještě dopilovat určité slovní obraty v převážně
rýmovaných textech
(jinými slovy nelpět za každou cenu na rýmu) a se skladbami,
respektive jejich strukturami si
pohrát zcela do puntíku (jako vzory slyš např. právě první tři štychy
desky, dále tracky "Mrak" nebo "Ztráta identity"). V
podstatě však nemám zásadních výhrad a jsem přesvědčen, že občas celou desku
rozhodně opráším!
PS: O faktu, že "Morula" nebyl poslední vinyl v diskografii tria
Hibakusha napovídá letošní plán na další split 7" EP, tentokrát s
kapelou Konfident. Nahrávat by se mělo opět v polském J.P. studiu a v
průběhu léta by mělo být vymalováno. |