Hlavní stan  |  České vinyly  |  Recenze  |  Rozhovory  |  Odkazy  |  Kapely

Hledané  |  Nabídka  |  Inzerce  |  Poznámky  |  O nás  |  Kontakt  |  English info


>>>   R e c e n z e   >>>   PRECEDENS - BÁRA BASIKOVÁ "Doba ledová"

English version is not available now>>>   E n g l i s h   >>>   

>>> JOHAN | 2011-08-24 >>>

PRECEDENS - BÁRA BASIKOVÁ "Doba ledová"

LP
(1987 Panton)

Nejlepší deska Precedens

Skupina PRECEDENS (mimochodem, název kapely nelze chápat dnešníma očima jako termín z oblasti práva, ale jako slovo, kterým někdejší mládežníci titulovali vše, co nemohli nebo nechtěli nazývat pravými jmény) vznikla v roce 1982, kdy v jejím čele stáli Martin Němec (akademický malíř) a Jan Sahara Hedl. Po řadě koncertů v pražských klubech (Chmelnice, Opatov, Rokoska...) se o ní začalo mluvit, po nástupu Báry Basikové na post zpěvačky (původně nastoupila jako sboristka, ale když odešel Sahara, zaujala post sólové zpěvačky) její věhlas ještě stoupl. Výsledkem druhé (post-Saharovské) etapy existence PRECEDENS je album "Doba ledová", na kterém bylo před názvem kapely uvedeno jméno zpěvačky – z čistě marketingových důvodů – Bára se tehdy stala známou a oceňovanou zpěvačkou díky spolupráci s Michalem Pavlíčkem resp. STROMBOLI i díky knize "Rozhovory s útěkem".

Debut PRECEDENS patří mezi nejkvalitnější rocková alba sklonku osmdesátých let a vedle dvojalba STROMBOLI či oficiálního debutu VÝBĚRU se rozhodně neztratil. Tehdy již třicetiletý Martin Němec pod vlivem novovlnných a novoromantických zahraničních skupin hodně pracoval s elektronikou, do kapely zapojil dvoje klávesy a výsledkem byl materiál plný syntetických zvuků, silných melodií a... fantastického vokálu.

Bára Basiková je bezesporu mimořádná zpěvačka. Její kariéra začala již v roce 1967, kdy jako čtyřletá začala zpívat v Kuhnově dětském sboru a přes LŠU či chrámový sbor kostela Sv. Jiljí se dostala k PRECEDENS. V písničkách, které jí Martin Němec psal na míru, dokázala svůj skvělý hlas podřídit celku. Lehkou pop/rockovou hudbu posunuje výš, s hlasem neustále pracuje a osciluje od takřka operních výšek přes civilní zpěv k polohám zasmušilým, a ani občasné zkreslení pomocí různých „krabiček“ nepůsobí kontraproduktivně.

O většině skladeb je možné napsat, že jsou veselé a hravé. "Odplouváš dál", "Kladnej hrdina", dvě hitovky na úvod, v nichž lze najít jak pomalejší, tak svižné pasáže a také chytlavé refrény. Za pozornost stojí i vrstvené vokály a samozřejmě specifické texty, které na první pohled vypadají jako snůška absurdit, ale při bližším vnímání lze vysledovat, že se v nich řeší hlavně mezilidské vztahy. Trochu temněji vyznívá "Černá bohyně", v níž nacházím jedinou věc na albu, která mi nesedí – mužské doprovodné vokály – podle mě tam vůbec nepadnou. Jak název napovídá, skladba "Nemám se čemu smát" popisuje depresivní pocity. Je pomalá, temná, postavená na táhlých klávesových tónech a krystalickém zpěvu Báry; v roce 1985 k její prvotní verzi vznikl amatérský klip. První strana končí titulní skladbou "Doba ledová", lehčí popovou věcí, na kterou byl pořízen videoklip oficiální.

V „Dívčí válce“ se vedle Báry realizuje u mikrofonu i Martin, který si sice trochu zazpíval i na první straně, ale tady se stává Bářiným partnerem v duetu i sborech. "Dívčí válka" je asi nejtvrdší z celého kompletu a výrazný prostor konečně dostává kytara. Po divočině následuje zvolnění, další ponurá záležitost "Den, kterej nic nezmění" a poté návrat k tématu zimy, mrazu a ledu v "Mrazivé noci". Poslední "Na hlavu postavená", takřka osmiminutová kompozice, střídá vzletné polohy s pomalými, minimalistickými; snad jen nastavovaný závěr si mohli pánové a dáma odpustit.

Zvuk nahrávky je výborný, při poslechu z vinylu je všechno krásně slyšet – všechna ta kouzla s klávesami, Bářin famózní zpěv... vše má dynamiku a dokonce je nutné k poslechu na rozumnou hlasitost otočit kolečkem volume pěkně doprava, ne jako dneska, kdy každý milimetr na „oběžné dráze“ znamená posun o deset decibelů.

Podle mě jde o nejlepší desku PRECEDENS. Možná ji tak vidím, protože ji znám prakticky nazpaměť a když vyšla, působila v tehdejším marasmu, který na deskách vycházel (čest několika málo výjimkám), jako zjevení. Bára Basiková se díky ní umístila na 3. místě ve Zlatém slavíkovi za rok 1987 (toto umístění ještě několikrát zopakovala, v roce 1991 o jedno místo překonala a v první desítce se pak držela prakticky celá devadesátá léta).

Recenze | Hlavní stan


Srpuls.CZ | Vdmusick © Λ-Ω Magick Disk Musick 

NAVRCHOLU.cz
MS IE [Win] 6.0 & Mozilla Firefox [Win] 1.5.0.4 >> 1024x768 pix.