>>>
BERRY | 2006-11-24 >>>
SILENT STREAM OF
GODLESS ELEGY "Relic Dances"
LP (08|2006 Monster Nation)
Sajlenti poprvé na vinylu!
Přiznám se, že kdyby mi
nebyla LP "Relic Dances" poskytnuta k recenzi, nešel bych po ní,
plánovitě bych ji nehledal, ale nebránil bych se jakkoliv náhodnému
setkání s ní. Neměl jsem tu čest ani s CD verzí "Relic Dances", ani s
EP "Osamělí" (vyšlo pouze na CD). Prostě nový Sajlenty jsem začal dávat "až" z gramodesky
a možná i to má za následek můj - již pěkných pár týdnů trvající -
pocit téměř dokonalého díla.
V současné době krutovlády bezpohlavního CD nosiče se vydavatelé LP
edicí téměř vždy snaží něčím vinylovou verzi obohatit, aby nebyla
určena jen a pouze kovaným příznivcům gramodesek, ale třeba i ortodoxnímu
fanouškovi, který chce mít od kapely všechno, sběratelům bonusů a
vůbec všem, které v dnešní uspěchané době ještě neomrzel pořádný
formát alba. Čím se tedy odlišuje LP od CD verze "Relic Dances"? Na
vinylu posluchač nalezne čtyři kompozice v češtině a polštině (v poměru
dvě ku dvěma; primárně přezpívané pro mini CD "Osamělí") namísto
původních
anglických verzí (ostatní skladby z "Relic Dances", které přezpívány
nebyly, jsou na vinylu ponechány pochopitelně v angličtině) a aby toho nebylo až tak "málo", změnilo se pořadí
skladeb - to však spíše kvůli nutnosti rozdělení materiálu na dvě
strany.
Aniž bych to dopředu čekal, tahle deska se nad mým gramcem protočila
už mnohokrát a bude si muset sakra počkat, než se dostane do skříně.
Chcete-li se mnou dát jeden poslech, nevynechávejte druhou polovinu
tohoto odstavce. Jdu na to už asi podvacáté. Hned v úvodním songu "Look"
mi sice "nosné" riffování místy evokuje nesmrtelné Led Zeppelin v kompozici "Kashmir"
(tuto skladbu shodou okolností SSOGE v minulosti nahráli na tribute
album jmenované legendě legend), ovšem nemohu svůj dojem nazvat ani
jen volným coverem - je to zkrátka velmi podobná nálada "neúnavného a
nikdy neunavujícího nekonečna" nesmrtelné skladby, u které si nejsem
jistý, jak moc hluboko a ve kterých všech zákoutích ji mám "uloženou"
- kdysi jsem ji poslouchal v nejrůznějších rozpoloženích a náladách.
Střih! Kdepak kopie! Není možné album vyslechnout třeba pouze z
poloviny a jen pomyslet na podobné bláboly. Slovanská verze "Relic
Dances" je definicí jednoho (ne-li jediného) z nejoriginálnějších
současných tuzemských pojetí doom metalu vůbec. A rozhodně není třeba
jen nesměle pokukovat za hraniční čáru, s tímhle matrošem se kapela
neztratí ani venku. Je to jako se vším: jednoduchá myšlenka, ale
přijít na ni a přetavit ji do luxusní finální podoby. Sajlenti
opustili těsné vody někdejšími stylovými praotci nalinkovaného stylu a
precizně a s grácií na tento naroubovali slovanský folklór. Pokud jsi
desku - jako já ještě donedávna - neslyšel/a, určitě jsi se z vyřčené
kombinace osypal/a, ale zkus se zbavit předsudků, i když z osobní
zkušenosti vím, jak je to někdy těžké. Po třetím albu "Themes" jsem
kapelu přestal sledovat míníce snad, že vyslovila vše podstatné, ale
opak je faktem. To podstatné bylo vysloveno a uvedeno "teprve" na "Relic
Dances", čtvrtém řadovém albu. Alternativní doom metal či chcete-li
fúze tvrdé rockové muziky s moravským folklórem, ke které kapela došla
za deset let od svého vzniku, přes bouřlivé personální rošády a díky
setkání s lidmi, kteří ji rozšířili obzory. Je skutečnou čerstvou a
nadstandardně zářící perlou na poněkud zatuchlé domácí doom metalové
scéně, která je stále příliš svázána tradicemi na úkor odvahy jakkoliv
experimentovat. Nyní již ale ke slíbenému provedení jedním poslechem.
Předesílám, že folklór tu cítím pořádně pulsovat - nezapřu, že jsem
napůl Moravák. Po již zmíněném anglicky zpívaném otvíráku přichází
první věc v češtině nazvaná "Tváří v tvář". A hned pociťuji, kterak
nálada, jasná naléhavost a vůbec pocitovost jsou ještě blíže
rozzářenému nitru vyladěného posluchače. První polsky zpívaná verze
patří hitu číslo jedna "I Would Dance", takto "Tańczyłabym". Zatímco
polská slova skladbě vtiskla tamní básnířka, fanynka a kamarádka
kapely Renata Putzlacher, mě prakticky docházejí, pročež skladbu
zanechám raději bez jiného komentáře než toho, že se jedná o vrcholek
strany A a jeden ze dvou vrcholů alba. Kombinace drsného chlapského a
naléhavého ženského vokálu je úchvatná... O pěkný závěr první strany
se postarala anglicky deklamovaná i zpívaná, rozvláčná, oddechovým
tempem probitá "Trinity". Druhou stranu načne anglicky přednesená "You
Loved The Only Blood" a tato hned od začátku hýří folklórem pěkně od
podlahy. Živelný nářez, jak jen kořeny kážou, vystřídá polská "Razem",
rozsáhlá, gradující a pompézní skladba, po které se opět přikládá pod
folklórní kotel: instrumentální "Gigula" je jím prostoupená od prvních
tónů - lidové motivy si podávají ruce s již téměř "klasickými"
postupy. Vrcholek strany B a druhý (a možná absolutní) vrchol alba
přijde na samý závěr v podobě prakticky hymny "Osamělí" (původně "Lonely").
Kočkův krásný a folklóru poplatný český text (sice mi v celé té
ladnosti stále lehce ruší rým potřetí-prokletí) celkovou náladu jen
umocňuje a činí ji silnější než snad vše, co doposud zaznělo. A nebudu
rozebírat Hanelin zpěv, kterým dotyčná opravdu pevně vládne. Dokonalá
skladba. A vůbec: co skladba, to stoj spatný! Nemáte po ruce toaletní
papír na "magi v kostkách"?
S Tomášem Kočkem se kapela seznámila díky jejich tehdejšímu společnému
známému někdy před pěti lety. Nějakou dobu si vyměňovali názory na
muziku, skupina mu přehrávala svůj nový materiál, až slovo dalo slovo
a domluvili se na jeho účinkování v roli producenta. Dovoluji si
tvrdit, že Kočko má na výsledné podobě "Relic Dances" lví podíl.
Folklórní muzikou žije a dokázal ji naprosto přirozeně skloubit s doom
metalem.
V rockové muzice Čechomor, v metalu Silent Stream Of Godless Elegy! He!
Zatímco Čechomor však čerpá z lidovek a tradicionálů doslovně, SSOGE v
náznacích a velmi ojediněle i "riffech", nevzdávajíce se vlastního
rukopisu, nespokojíce se jen a pouze s vlastní interpretací. A to se
cení, byť se nikdy nebude jednat o tak masovou záležitost jako v
případě slavnějších kolegů. Ale kdo ví... Zanechejme úvah a pojďme se
opět ponořit do proudu všech těch houslí, kontrabasu, fléten,
klarinetu, akustické kytary a dalších rozličných lidových nástrojů, a
v neposlední řadě nabroušených bicích, basové a elektrické kytary a
krásných a mocných zpěvů. |