|
>>>
RORY ZET
| 2008-04-06 >>>
 SRAČKA "Hovno"
10" EP (2007 Bažina)
Můj dojem je hovno, naše perspektiva je hovno…
Jediné domácí desetipalcové
EP vydané v roce 2007 přináší ve svých drážkách světonázor Ladislava
Olivy vulgo Bažinátora, vyšinutě řvoucího elementu desky, majitele
labelu Bažina a vydavatele stejnojmenného xeroxovaného fanzinu, v
jehož loňském, 25. čísle o sobě mj. píše: „Jsem naprostým opakem
drtivé většiny takzvaně normálních lidí.“ A tady bychom se mohli
chytit a začít s odbornou recenzí nevšedního díla.
Noise core je styl balancující mezi „hudbou“ a nehudebním projevem a
rozhodně není pro všechny, byť nakrásně tvrdé rockové posluchače.
Oproti punku v něm není tolik názoru, ten je namíchán v ledabylém
poměru s nutkáním pobavit především sebe a nikoliv okolí. Já jsem
přesvědčený, že ona údajná hodina, během které bylo toto dílko „vysráno“,
byla pro tři zúčastněné náramnou kratochvílí, ale stejně tak mi je
jasné, že záležitost, kterou následně vydali na nejluxusnějším
hudebním nosiči všech dob, se stane předmětem dobrovolného i
nedobrovolného zájmu několika sběratelů, šílenců a publicistů.
Osobně noise core nevyhledávám, ale ve svý sbírce mám několik
zásadních položek, ke kterým se občas vracím. Je otázkou velmi dlouhé
doby, jestli bude Sračka jednou z nich, pochopitelně na poli domácím
produkce. 10 tracků se stopáží od několika vteřin po téměř deset minut
valí poměrně značně nepřehledně (žánru tedy naprosto poplatně),
nicméně jednotlivé „kousky“ do sebe nesplývají. Abych zachoval patos
korodujícího recenzenta, měl bych asi vyzvednout dvě obsažené cover
verze, ale udělám to jenom v případě coveru "Hovno" od domácích hard
core dinosaurů Radegast. Byť se může posluchač chytat jen slov, ujistí
se, že materiál stvořili skutečně lidé.
Na obalu se šetřilo, ale žánru nebylo zahnuto. D.I.Y. etiketa dovoluje
nadepsat čistě bílé etikety vinylu, stejně jako obal v podobě
recyklovaného papírového sáčku, třeba hnědým fixem. Vnitřní příloha
žádná (a tady vidím velkou slabinu, vzhledem k autorovým pisatelským
schopnostem a neomezeného prostoru pro jakkoliv lepší trávení - s
textem v ruce), pouze přelepka se základními informacemi vypolstrovaná
útržkem opravdového toaletního papíru.
Z desky nejsem nijak nadšen, ale nikoliv ani pohoršen. Vyjít nutně
nemusela, ale klidně mohla. Co je dnes „nepochopeno“, může být zítra
„osou“ kultury. Alibismy pro recenzenty? Dost možná nahá realita. |
>>>
E n g l i s h >>>