>>>
MERŤÁK | 2009-04-01 >>>
TUBLATANKA
"s/t"
LP (1985 Opus)
Hard rock made in Slovakia
„Deska, kterou držíte v
rukou, zaznamenává většinu skladeb z prvního koncertního programu
skupiny. Kdo má rád strhující tóny elektrické kytary, chytlavé refrény
ve skladbách klasické rockové stavby a rozsahu, ten bude potěšen.
Písničky, které budete poslouchat, nahráli tři poloprofesionálové,
takže mají všechny klady a nedostatky tohoto označení. Jedno je však
jisté: tato deska je upřímná a pravdivá.“
Takto by mohl znít
překlad do češtiny z úryvku textu, který je umístěn na lícové straně
desky debutu legendární slovenské kapely Tublatanka. Netřeba psát
mnoho o významu alba až po dnešní dobu, netřeba psát mnoho o tom, jaké
všechny obzory se skupině Tublatanka otevřely nahráním a vydáním
tohoto jejich alba. Tato deska byla ve své době v podstatě revoluční a
rozhodně patří do zlatého fondu československého bigbítu.
Tublatanka vznikla v roce 1982 a už od samého počátku vystupovala
skupina jako trio. Přesně 30. ledna roku 1983 se Tublatanka zúčastnila
festivalu amatérských skupin „Mladá vlna 82“ pouze jako předskokan,
avšak setkala se s poměrně vysokým a v té době nečekaným ohlasem.
Následujícího roku už skupina po nabídce gramofirmy Opus nahrávala ve
studiu svou první dlouhohrající desku. Opusovské studio „Divadlo
hudby“ se nevyznačovalo příliš vysokou kvalitou zvuku, takže je to na
samotném soundu LP znát. Nakonec se alba prodalo během poměrně krátké
doby 100.000 kusů a Tublatanka se stávala Slovenskou „tvrdě rockovou“
skupinou číslo jedna.
Na albu se nachází celkem jedenáct písní.
Autorem hudby je zpěvák a kytarista Martin Ďurinda a o slovenské texty
se postaral Martin Sarvaš, který byl též manažerem skupiny. Zvuk u
těchto „starých“ vinylů hodnotím vždy nerad, protože pro dnešní
„digitální“ dobu je velice nevyhovující, takže spíš jde o nostalgii.
Když si ale člověk uvědomí, že ve své době šlo bezpochybně o nejtvrdší
oficiálně vydané album v Československu ("Plni Energie" od Citronu
vyšlo až v roce 1986 a o vydávání metalových LP v ČSSR si mohli lidé
jen nechat zdát), dopadl zvuk ještě vcelku dobře.
K samotným
skladbám lze jen napsat, že více než polovina z nich je v dnešní době
už léty prověřený hit. Těmi „hity“ jsou bezesporu "Šlabikár", "Dajte
mi na to liek", "Rieka" nebo "Kúpim si kilo lásky", "Mám rád veci
nemožné" a "O nás". Avšak i ostatní skladby jako "Máme to zrátané", "Som
rád, že ťa stretnem len náhodou", "Priatel´", "Zajtra" a "Schody do
seba" nepatří určitě k tomu nejhoršímu co jsem měl možnost od
Tublatanky slyšet, ba naopak. Deska nemá téměř žádné hluché místo a
rozhodně nenudí ani po téměř pětadvaceti letech od svého vydání.
Nebývá zvykem v mých recenzích psát o obalech jednotlivých desek
až na konec, avšak u debutu Tublatanky jsem rád udělal výjimku. Obal
je tvořen na přední straně velkou fotografií skupiny v jejich tolik
pověstných lidových krojích, které kapela používala, a kterými se
vyznačovala až do začátku devadesátých let. Dole je uveden pouze název
skupiny (ještě bez jejich pověstného loga, které je používáno od
druhého LP až do dnešní doby). Na zadní straně můžeme najít playlist
alba, včetně velké fotografie muzikantů ve stříbrné a rudé barvě.
Zkrátka v jednoduchosti je síla.
Přestože od vydání debutu
uplynulo už mnoho let, je i dnes toto album základem repertoáru mnoha
rockových skupin v Čechách i na Slovensku a u mne osobně vždy vítězilo
víc, než Tublatankovské vzory jako Led Zeppelin, Thin Lizzy, Nazareth
nebo Pink Floyd. |