|
>>>
LADISLAV OLIVA | 2012-06-27 >>>
 sampler
TRIBUTE
TO PALLASIT "1992-2012"
LP (2012|06|08 Pope's Ass Productions)
Pocta místní hospodě a ideálům podzemí
Desátý ročník zcela
undergroundového Pallasit festu, který proběhl 8. - 9. června ve Zruči
nad Sázavou, a zároveň dvacáté výročí fungování tamní stejnojmenné
hospody, to obojí se stalo skvělou záminkou k tomu, aby se po
několikaletém plánování konečně podařilo vydat kompilaci, jež
festivalu i hospodě vzdává poctu. Tím spíše, že osud oné provozovny je
nahnutý.
Docela úctyhodných 525 kusů černého vinylu, z nichž
125 je určeno pro kapely a promo účely, nabízí celkem 22 songů od 21
kapel, včetně dvou zahraničních. Nechybí zde celá řada ostřílených
vinylových matadorů, ale také pár nováčků, včetně několika málo
místních skupin. Vesměs však takových, které na tomto festu někdy v
minulosti hrály, některé z nich i letos.
Strana A patří hlavně
punkovým, hardcorovým a crustovým kapelám. Vše rozjíždějí průměrní
punkoví melodici Rv4 s písní přímo o Pallasitu, což je na rozjezd
velmi solidní hitovka. Následují jejich kolegové Půlnoční svoz popela
(P.S.P.) a alternativnější, mnohem syrovější punkeři Ucházím, kteří v
posledních letech prokazují mimořádnou formu. Vzápětí přichází na řadu
nefalšovaná legenda, neskutečně letitá formace Insania se starší,
jenže vinylově dosud nevydanou písní "Hell Knows Who We Are". Zklamat
rozhodně nemůže ostře punková Dezinfekce, vyloženě příjemným
překvapením je ovšem hardcorová Hiroshima Nightmare, po níž ještě
následuje crustová Propaganda a lehce grindovější
Josef Mařánek.
Jestliže vše zatím slyšené představuje něco, co běžní konzumní
posluchači nemůžou nikdy pochopit, pak pokračování jde v míře
zvukového teroru ještě mnohem dále.
Stranu B otevírá živá
performance noisových klasiků Napalmed, zbytek však náleží převážně
fastovým a grindovým extrémům, takže prostoru pro výdech zde vskutku
není. Velmi razantní Konfident střídá nápaditě extrémní či extrémně
nápaditý fastcore v podání Lycanthrophy, jejich podobně ladění a do
filmových úryvků vsazení kolegové Saywhy?, lepšící se
Průmyslová smrt, noisovější Rabies, thrashově útočná
Kobra XI, méně výrazní Not! a
rakouští teroristé Six-Score. Jedinou dvojitě přítomnou kapelou jsou grindeři
Onanizer, trochu přesvědčivěji však zní podobně znějící
Needful Things, mexičtí chaotičtí extrémisté Into Sickness se řvoucí
Petronelou ze slovenských Idiot's Parade či aktuální metal-crustový
objev Pray For Death, o němž již asi brzy bude výrazněji slyšet.
Není třeba detailněji rozebírat jednotlivé soubory, protože tady
nejde o nějakou kvalitu či nekvalitu, ale zejména o myšlenku a
celkovou koncepci, která je naprosto unikátní a jedinečná. Zvuková
úroveň nahrávek sice není vždy excelentní, ale zde jde o úplně jiné
hodnoty. Trochu jsou z toho cítit prastaré velkofiremní kompilace jako
"Epidemie" a "Rebelie II. - Hardcore", ještě více ovšem vůči nim
opoziční "Hardcore - Fuck off, major labels!!!", stejně jako pozdější
podzemní díla "Dying Alive ... Living Dead", "Spalte Brno na prach",
"Play Fast Or Don't" a tři díly "Posloucháte Jižní Čechy". Ani ne tak
hudebně, ale především výrobně se zde míří do ještě hlubších pater.
Vizuální podobu desky přibližuje slovo pořadatele a vydavatele,
tedy Sucháče, v rámci tiskové zprávy: "Každý kus je originál s ručně
stříkaným nebo malovaným rozkládacím kartonovým obalem, tučným
bookletem, kde každá kapela má svoji stranu A4, dále jsou tam reporty
z dění v Posázaví a samozřejmě historie Pallasitu. Něco je i v
angličtině. Jsou tu i tři orazítkované karty s logem Pallasit festu a
Pope's Ass productions, které si může každý vybarvit. Tím ale snaha o
desku v duchu D.I.Y nekončí, všechna volná místa na obalu jsou určena
pro nové majitele. Myšlenka je taková, že si zde každý může zachovat
své vzpomínky a zážitky z Pallasitu nebo jakéhokoliv jiného místa v
Posázaví, a to ne jen spojeného s muzikou. A to třeba v podobě
vlepených plakátů, letáků, fotek, vstupenek, pohledů nebo vepsaných
poznámek. Kreativitě se meze nekladou, prostě si s obalem může každý
dělat, co chce, místa je tam dost!"
Jak tedy praví toto
tvrzení, každý kus představuje originál, čímž lze vzpomenout na
obalově podobně koncipované a přes dvacet let staré album "Tančete na
hrobech!!!" obskurního tělesa Svatý Vincent. Zatímco tehdy venušan
Vincent Venera na 999 obalů napatlal jakési barevné obrazce, tentokrát
bylo přes šablonu i bez ní ručně nastříkáno nebo namalováno logo
Pallasit. Skládané kartonové obaly jsou vzadu opatřeny nalepeným
obsahem desky, jinak ale nabízejí dostatek prázdného prostoru pro
zcela svobodné vyřádění se kohokoliv. Uvnitř kromě vinylu jsou tři
orazítkované karty k dobarvení, hlavně však 29 samostatných papírů s
historií festu, seznamem akcí v hospodě, dále posázavský scene report
a samozřejmě po jednom listu patřícím každé zúčastněné kapele.
Vydavateli této desky patří obrovské uznání za jeden z
nejunikátnějších domácích vinylových počinů všech dob, který možná
není výživnou porcí dechberoucí hudby, ale rozhodně je po všech
stránkách úchvatnou poctou kulturním ideálům, kterých není nikdy dost.
 |
>>>
E n g l i s h >>>