>>>
MERŤÁK | 2007-07-10 >>>
VISACÍ
ZÁMEK "s/t"
LP (1990 Punc)
Punk’s not dead, vy volové!
Po prvním punkovém singlu v
ČSSR ("Podvedení kameloti" / "Hymna šibeničních bratří" - Supraphon
1988) začala popularita Visacího zámku velmi stoupat. V Československu
vypukla doslova „zámkománie“. Určitě tomu napomohl i dřívější zákaz
kapely, kapela tím pádem prostě zlidověla (v podobné situaci byl třeba
i Pražský výběr).
Své debutové LP se chystali Visáči natočit v listopadu 1989 ve studiu
Mida. Kapela měla štěstí, že mohla natáčet zrovna v tomto období
bouřlivých revolučních dnů, protože na albu tím pádem zařadila i
několik písní, které byly do té doby zakázané. Během tří měsíců byl
materiál natočen a na jaře roku 1990 vychází konečně LP u nově vzniklé
značky Punc. Na černém podkladu obalu LP se jímá logo Visáčů, které
kapela používá už od roku 1982. Zadní strana obsahuje černobílé
fotografie všech členů skupiny (tedy - Hony Haubert, Savec, Michal
Pixa, Jiří Pátek a Ivan Rut).
Co se týká samotné muziky, tak deska zní až nezvykle temně
("Utrácení", "Jenom to nejlepší", "Strach", "Uniformy"), avšak
objevují se zde i léty prověřené vypalovačky ("Traktor", "Stánek").
Samotné LP začíná songem "Stánek", což je myslím dodnes jedna z
nejlepších písní co VZ udělal. Následuje "Utrácení", které podle mě
celkem vybočuje z dosavadní tvorby VZ a překvapuje nápaditou sólovou
kytarou. "Traktor", co napsat o této „hymně všech traktoristů“ -
prostě kultovní záležitost, bez který se neobejde žádný jejich
koncert. Další v pořadí jsou "Dopravní značky", pomalejší, avšak velmi
zdařilá věc, především text je výbornej. Jako pátá píseň je na LP
zařazena "Jenom to nejlepší", ve které se mi moc líbí zvuk Rutovy
kytary. První polovinu uzavírá "Strach", při kterém vám (při dobře
otočeném volume) vstávají vlasy a běhá mráz po zádech, jednoznačně
jedna z nejlepších písni na desce, dobrej text, řezavý zvuk kytar,
dunivá basa a bicí, které vás pěkně nakopnou do rytmu. Strana B začíná
písní "Mír a klid", která rozhodně neubírá dobrého dojmu z první
poloviny vinylu, jako pěkný úlet zde beru, že během písně zní
rozhlasový „hlas ameriky“. "Uniformy", temná a ponurá, jen pro
zajímavost, na tu trubku během songu hraje Ivan Rut. Pixův úlet
"Stromeček" vás dovede buď k šílenství nebo k ještě většímu šílenství.
„Všechno jde podle plánu až do určitýho bodu“ se zpívá ve "Vítězství",
které má pěkný refrén s klasickým punkovým rytmem. Vojenský háv
zanechal stopy i na dalších písních "Strategický ústup", "Povolávák",
obě vcelku dobrý. Poslední píseň "Dáša?" pěkně uzavírá výlet do
punkových let tehdejšího Československa.
I když se VZ nikdy moc nepovažovali za punkovou kapelu, já je tak
beru, i když nějaký čistý punk ’77 nebo ’82 to rozhodně není. Jsou zde
patrné vlivy dalších odvětví hudební scény (metal, hard rock i reggae).
Hudba VZ dokáže pořádně nakopnout i pobavit a tak to má být. |