>>>
BERRY | 2015-07-05 >>>
#VINYLOVE #14
KDE NA TY DESKY POŘÁD BRÁT PENÍZE A MÍSTO?
Fakt, že vinylové desky jsou
čím dál tím dražší, nelibě pozoruje každý fanoušek či sběratel. Ale
srovnáme-li současnou dobu s dobou porevoluční, je tomu skutečně tak?
Anebo jsme tehdy byli ochotní kvůli deskám méně jíst, v MHD jezdit na
černo a nakonec být šťastní s jedním titulem do měsíce?
V roce
1990 začaly desky zdražovat z (do té doby nedotknutelných) 44 Kčs na
50 Kčs, 60 Kčs a úplným úletem byla cena třeba debutové desky Root,
která vyletěla na tehdy astronomických 80 Kčs. Řeč je o tuzemských
deskách nabízených oficiálními sítěmi. Zahraniční licence byly
pochopitelně cenově výš. O deskách na burzách nyní nemluvě, stejně
jako o prvních nákupech v sousedním Německu a Rakousku. Netrvalo
dlouho a všechny desky šly svorně dál nahoru.
Byli jsme většími
fanoušky, když jsme v den výplaty její rovnou polovinu nechaly v
obchodě s hudbou? Nebo už naše sbírky a vášeň dosáhly stropu? Už
nejsme schopni přijímat novou muziku na deskách? Možná, pokud budu
mluvit ke své generaci, která všechno tohle právě takhle zažila.
O nových generacích fanoušků hudby a vinylů logicky nemohu vědět
zdaleka všechno, ale mám vřelý dojem, že funguje stejně bláznivě, jako
ty předešlé. Vlastnit desku je osobní deklarací blahodárného vztahu k
hudbě, potažmo komunitě. A zatímco předchozí generace trpěly
nedostatkem, současné trpí přebytkem. Bez boje to prostě nedostala
žádná. Zatímco jedna musela hledat cestu k muzice, druhá se musí
muzikou probíjet. Nelze soudit, kdo na tom je ve finále líp. Ani jeden
model není blízký ideálu.
A ještě je tu jeden nezanedbatelný
fakt a tentokrát markantní rozdíl oproti dvěma generacím zpět. Týká se
místa, které je - vzhledem k převažujícím výpravným, často
dvoudeskovým vydáním či balením - velký probém. Mladý člověk založí
rodinu a desky musí často z garsonky z důvodu nedostatku místa. V
osmdesátých letech zabrala sběrateli stejně rozsáhlá sbírka zhruba
jednu třetinu osobního prostoru, než je tomu dnes. Sběratelé to neměli,
nemají a nebudou mít lehké. Ale v obětech vášni naštěstí neznají
slitování. |