>>>
LADISLAV OLIVA
| 2010-06-23 >>>
ESAZLESA
"Vyhlídky a konce"
10" EP (2010 Esazlesa)
Trumfová esa z emocorového lesa
Nenechte se zmást tímto
titulkem. Ano, chebská Esazlesa lze rozhodně označit za emocore či
třeba screamo, zda se však skutečně stanou trumfovými esy tuzemského
emotivního hardcoru, je teprve otázka budoucnosti. Našlápnuto však
mají rozhodně velmi nadějně.
Čtveřice skladeb je zdařilou
ukázkou vcelku typického emo hardcoru, tedy stylu stojícího na
převážně volnějších tempech. Toto mnohokrát realizované pojetí drží
zejména délkově rozsáhlý "Sobec", jenž se ve střední pasáži zdlouhavě
zklidňuje až do jakéhosi tajemně minimalistického ambientu, aby se pak
zcela dle předpokladů vzepjal ke kytarově patřičně zahuštěné gradaci.
Tento dramatizující prvek sice není v tomto žánru ničím novým, coby
malou násobilku jej však pánové zvládají obstojně. Jen je škoda, že
jim v tomto snažení nepomáhá povážlivě průměrný zvuk nahrávky, na níž
se její zkušebnový původ nepříjemně podepsal. Při vědomí
undergroundového cílení souboru to jistěže lze omluvit, celkovému
výrazu však tento faktor ubírá na síle a přesvědčivosti.
Naštěstí se však kapela rozhodla nesetrvat jen v mantinelech pomalého
ploužení a chvályhodně míří také do rychlejších dimenzí. Leccos v
tomto duchu naznačují již tempově proměnlivé a především hodně
povedené "Vyhlídky", případně následné "Životy", jejichž ostřejší
pasáže nicméně kontrastují s notně odlehčenými vsuvkami. Do opravdu
razantnějších obrátek se tak rozjíždí teprve až "Paměť", v níž také
kulminuje intenzita křičeného vokálu, vedeného znovu koridorem
stylových zvyklostí. Obsahu nečetných slov je občas nesnadné
porozumět, na nic epochálního to však nevypadá. Pakliže ale bylo
záměrem šířit melancholii, povedlo se to dokonale. Méně vyrovnaný
posluchač se skutečně může ptát, proč všechny ranní naděje končí
před obědem.
Deska vyšla v podobě černého desetipalce,
tedy u nás spíše zřídka vydávaného nosiče. Od takto zvěčněného
projektu Sračka musely uplynout více než 2 roky, než se znovu něco
takového objevilo. Informačně strohý obal vůbec nevadí, ba co víc, ve
své jednoduchosti působí velice pěkným dojmem. Podtrhuje tak příznivý,
byť zdaleka nikoliv stoprocentní výkon z nahrávky. |