|
>>>
BERRY | 2011-04-12 >>>
 KUSUMAM
"Tartas"
LP (2010 Lime Tree Records, Samuel Records)
Vydali životní desku a spolkla je zem
Písecká indie post hardcore
kapela Kusumam toho v loňském roce stihla poměrně dost, i když ne
všechno z toho byl na každý pád šťastný počin. Začněme ale tím
rozhodně příjemným, tedy gramodeskou "Tartas", která se stala
oficiálně prvním tuzemským vydaným černým zlatem roku 2010. Vinyl byl
vydán v kooperaci labelů Lime Tree Records a Samuel Records a vyšel ve
dvou verzích. Deluxe LP obsahuje 11 skladeb na černém 180 gramovém
vinylu v gatefold obalu s matt laminem, plakátem a CD s 15 skladbami v
digipacku s obalem pouze pro tuto edici. Pro všechny případy nechybí
ani download kód. Číslovaná edice od 1 do 150. Od 151 do 250 je
očíslovaná řada standardní edice, která neobsahuje CD. I když nás to
tady zas tak nemusí tankovat, přesto pro úplnost - CD verze se od LP
liší nejen rozdílným počtem tracků, ale i několika jinými mixy. Toť
úvodní stať přečerpaná z dobové novinky a teď už slova kritická a
dojemná.
Kusumam jsou jiný, a když říkám jiný, tak myslím tolik
mimo žánr, že se s nimi zcela ztotožňují jen podobně vyšinutí
posluchači. Hrát jinak pro ně není problém, stejně jako nedočkat se
tak přijetí masou, byť v rámci scény. Tyhle dvě věci se vylučují,
alternativa je další trend a pokud až teprve jí někdo udělá
alternativu, dostane výprask. Historicky dva koncerty, který jsem
vloni zažil, sice mý slova úplně nepotvrzují a ani nahrávka není
vůbec, ale vůbec špatná, ve smyslu úplně out, nicméně i důlní bagr
hardcoru někdy narazí na neprostupnou masu a zastaví. To je bohužel
případ Kusumam, kteří svoji pouť po deseti letech ukončili. Kecy o
umění odejít se sem hodí jak gauč k nesmířenému, bědování a litování
tu ční jak modlitební knížka v knihovně satanisty.
Kusumam
dělali muziku, kterou chtěli a odešli ve chvíli, kdy měli pocit, že
jsou na konci svý jedný cesty. "Tartas" je burácející pomník, žádná
studená žula, ale životem tepající lidská hmota, která vykazuje svoji
rezistanci nejen texty, ale právě stavbou a strukturou songů.
Alternativní hardcore pokračuje a rozvíjí to, kde
minulá deska
skončila. Rytmicky důrazné kompozice jsou lehce průzračnější, umně
 navazující
a dovádějící vlastní projev k hranici netušených možností. Skladby
přesto mohou působit relativně jednodušším dojmem, nicméně pokud by
mělo platit říkadlo v jednoduchosti je síla, pak jsou přesto Kusumam
složití a jejich skladby rovnají se jejich vlastní víře.
Tohle
není nekrolog, ale recenze s vědomím faktu zaniklé výrazné kapely.
Zatímco ti zcela nezajímaví, nudní a přežívající jen díky řitnímu
alpinismu jsou tu v uvozovkách navěky, ten kdo má co říci mimo proud a
nezajímá ho pochybný mechanismus okolo, končí většinou v rozpuku sil.
No Means No a Motörhead jsou světové výjimky potvrzující pravidlo.
Pozn. Pokud nevěříš slovům, z nějaký záhadný pohnutky nemáš
gramofon a plánuješ letošní květen, pak je k tobě samo nebe - včetně
šéfa - milostivo. |
>>>
E n g l i s h >>>