|
>>>
MERŤÁK | 2016-09-07 >>>
 PRŮMYSLOVÁ
SMRT "Invaze změn"
one-sided 12" EP (2015 Papagájův Hlasatel Records)
Pavouk již požírá své oběti, ale ruce zůstávají sevřené v pěst
Jihlavská Průmyslová smrt
nepatří na naší scéně k žádným nováčkům. Tahle rychlá hardcorová
úderka si to mydlí již od nějakého roku 2003, a poprvé se zmínka o ní
neobjevuje ani na našem webu. V loňském roce vyšel tomuto pánskému
kvartetu samostatný vinyl "Invaze změn", o který se postaral Papagájův
Hlasatel Records. Patnáct svižných zářezů, bez zbytečných keců, pěkná
mela od začátku do konce, prostě Průmyslová smrt made in 2015,
respektive 2014, jelikož nahrávka byla vytvořena v předminulém roce.
I když může obrázek na přední straně obalu (obrovský pavouk,
proti kterému nasazuje jakýsi povstalec molotovův koktejl) vypadat
jednoznačně, při bližším ohledání dalších indicií na desce, včetně
jakéhosi provolání či manifestu, ve kterém kapela definovala své
postoje a názory (především stran sociálně - ekonomických problémů
naší společnosti), je jeho význam hlubší a vlastně celá deska
představuje témata k zamyšlení, která tak neblaze definují naší
společnost. Na konci zmíněného provolání, které je součástí brožury o
formátu A5, takto přílohy desky, stojí: Smrt tyranii, svobodu
lidskosti. S tím nelze než nesouhlasit. Kromě toho brožura obsahuje
všechny texty s anglickými překlady, které mimochodem nechybí ani na
poslední dvoustraně, která obsahuje poměrně rozsáhlé informace k desce,
kapele samotné i třeba inspirační zdroje. Mimochodem, pokud je vám
styl malby na obalu povědomý, je třeba dodat, že se o něj postaral
Tofu Trasher z jihlavských Rapsöd, jehož obrázky zdobí již celou řadu
desek.
Tenhle jednostranný dvanáctipalec (s druhou nehrající
stranou, na které jsou otištěny namalované ruce sevřené v pěst, ovšem
dohromady dávající symbol míru), je sice první samostatnou nahrávkou
Průmyslové smrti, ale zdaleka ne jedinou deskou - kapela má vydánu již
celou řadu splitek s českými i zahraničními kapelami. Přijde mi však,
že oproti minulosti kvarteto trochu ubralo na rychlosti a z původně
spíš fastcore - grind rubanice, je to víc do hardcoru. I zpěvákovi je
o trochu více rozumět, i když v uvozovkách, protože stále jde o
totální nářez od prvního válu až po ten poslední a texty budiž
především k přečtení v oné brožuře.
První dva vály - "Guerilla
Bomb", "Kat" a nekompromisní útok na ušní bubínky. Lehké zvolnění
následuje ve třetím "Bejt hardcore není sranda" nebo v dalším "Armagedon",
ale uvolnění tempa je v tomto případě asi jako použít na chvíli místo
kulometu samopal s plným zásobníkem. Však také délka každého válu na
desce nepřesáhne minutu a půl! Určité zvolnění přichází i ve skladbě "Vyhlazení
a zničení" s téměř až thrashovou kytarou na začátku, ale hned další "Pyroman
se vrací" je veskrze zase pořádná sypačka. A tak lze stručně
charakterizovat celou nahrávku: nehorázný sypec s tu a tam několika
vteřinami „oddechu“, po kterých opět následuje další smršť. A vedle
nekompromisní hudby, jíž tvoří sehraná rytmika a neméně zdatné
kytarové party, neberou si servítky ani texty, které jsou jasné,
stručné a dost nabroušené: „Bež, stůj, na voodoo panenky stačí jen
zapískat. Není velký umění obrovský masy ovládat. Lidi sami často
radši strčí hlavu do oprátky. Jak se chytneš na háček, tak navždy
ztratíš cestu zpátky...“.
A co by to bylo za pěkně nabroušenou
nahrávku, bez patřičně destruktivního zvuku, který obstaralo věhlasné
jihočeské studio Hellsound. Opět skvělá práce, která lze ocenit
především při tom správném natočení potenciometru a sousedech, kteří
se chystají k blahodárnému spánku po nedělním obědě. Zkrátka - i když
to může působit úsměvně - nedivím se, že právě tahle deska byla jednou
ze tří nominovaných na cenu Anděl v kategorii Punk & Hardcore za
loňský rok. Průmyslová smrt nezklamala! |
>>>
E n g l i s h >>> 
