|
>>>
JOHAN | 2015-02-11 >>>
 SVINĚ!
"s/t" | PIVNICA "s/t"
split 7" EP (2014|12|19 Papagůjův Hlasatel Records)
Česko-slovenská punkooperace
96, 180. 2009. 2014.
Numerologům se možná nad podivným začátkem této stati rozzáří očka,
ostatní si pak zaklepají na čelo a v očích se jim objeví otázka, zdali
je autor při smyslech. Odpověď bych raději přenechal někomu jinému,
nicméně ona čísla mají svůj důvod a dokonce smysl. V roce 2009 totiž
vyšla předchozí placička (= CD) vodňanské party Svině!, pod stejným
labelem jako ta aktuální; 96 bylo katalogové číslo tehdejší bezejmenné
nahrávky, 180 je potom numero té loňské. Co lze ze všech těch čísel
vyčíst? Inu za prvé, že Papagůjův Hlasatel Records je aktivní label,
který za pět let vyprodukoval přes osmdesát nosičů, za druhé že Svině!
jsou líné a pětiletka v jejich podání rovná se čtyři skladby, cca 80
vteřin za rok. Bystří matematici si jistě spočítali, že česká strana
hraje zhruba sedm minut. Sedm minut, na nichž Svině! servírují svižnou
muziku na pomezí hardcore a punku s civilními vokály.
První "Arbeit"
se rozjíždí pomaleji, spíše punkově, ale nejde o punk jednoduchý, ale
naopak zajímavě proměnlivý, chvilku svižněji, chvilku pomaleji, tu
vystrkuje růžky brblající baskytara, kytara (tak trochu skrytě) kvílí,
jen bicí mi přijdou monotónní, vždycky chvíli jedou jedno a to samé,
pak přijde změna a zase jedna linie... To ale neplatí pro druhou „Hlínu“,
která už jasně směřuje do hardcore ranku, sviští v akurátním svižném
tempu a vedle rychle ubíhající muziky, k níž bicí sednou dokonale, se
mi líbí zpěvy, hlavně zabírá křičený sborový refrén. Ty dvě minuty
jsou tak akorát, vejde se do nich i slušné sólíčko. V podobném duchu
pílí i "V hospodě", v níž samozřejmě, kromě pohody, se kterou tam
pánové posedávají, mají i „Zavíračku“, jak se zove závěrečný štych
české strany. Název ale nemá se zavíracími hodinami restaurací nic
společného, zavíračka tady znamená přemítání nad čímsi životem, který
končí... Muzika je tady asi nejdivočejší, hardcoristi určitě na
koncertech rozjedou řádný tanec a i doma mě to nutí když ne do skoku,
tak aspoň k pohybu hlavy vpřed a vzad, haha. Myslím, že Svině! na
zmíněných sedmi minutách předkládají zajímavější materiál než na
minulém CD, alespoň mě baví víc.
 Slovenští souputníci Pivnica
zařadili na úvod své strany překvapivě češtinu - dialog dvou mužů z
filmu Čistá duše - dialog, který má vtipný podtext, končí totiž slovy
„problém je především ve vaší hlavě“. Těžko říct, co přesně tím pánové
z Bánské Bystrice chtěli říct, ale předpokládám, že tím míří k
potenciálním posluchačům a chtějí naznačit, že když se někomu nebude
jejich tvorba líbit, tak je to jeho problém. Ne, že by se vnucovali,
spíš říkají „ber, nebo nech bejt“. A já to beru, tedy jak to rčení,
tak muziku, kterou Pivnica produkuje.
Skladby má ve srovnání s našinci
o poznání delší, takže na sedmipalec se vešly jen tři, hudebně ale
výrazný rozdíl neslyším, nebýt slovenštiny v textech a trochu jiného
zvuku. U toho bych se mohl chviličku zastavit, Pivnica disponuje
překvapivě nadupaným soundem, místy zní kytary takřka metalově a kromě
šroťáku se mi líbí zvuk všech nástrojů, i kulervoucí baskytary. S tím
šroťákem se to má tak, že mi místy přijde trochu „plechový“, což je
určitě jen můj problém, protože znám spoustu lidí, kterým se to přesně
takhle líbí. Mně se zase líbí muzika, kterou Pivnica produkuje -
energický agresivní hardcore - punk, většinou v rychlých tempech, s
chytlavými melodiemi a variabilními vokály - jednak hrubým (líbí se mi
méně), podruhé normálním (líbí se mi více), a nechybí ani sbory. Za
nejlepší považuju hned první "Druhé štádium besnoty", hlavně
několikrát se vracející kytarový výjezd podpořený bicí artilerií. "Pod
drobnohľadom" mi tak nakopnutá nepřijde, až s blížícím se závěrem
chytá díky refrénu dech, třetí do party, "Umierania v hojnosti" zase
laťku na stojanech zvedá - sviští podobně jako skladba úvodní. Za
poslední roky jsem slyšel nahrávky řady slovenských žánrových kapel,
Pivnica rozhodně patří mezi ty nejlepší.
Papagájovy obaly si
léta drží velmi slušnou kvalitu, i tento sedmipalec lze v toto směru
považovat za zdařilý, už jen tím, že jde o „třípanel“ z kvalitního
tuhého papíru, každá kapela má tedy tři klasické strany, dvě na
informace a texty, jednu coby titulní stranu. Svině! mají přední cover
nakreslený stylem jeskynního muže a zřejmě má znázorňovat (držko)pády
po požití čehosi v povalující se láhvi, Pivnica na koláži míchá
politiky a civilisty s různými symboly. Mně je milejší jednoduchost
Sviní!, na Fica ani na nadšence s americkými vlajkami až tak zvědavý
nejsem. Ale v informační části zase vedou naši východní sousedé. Obě
kapely mají texty v mateřštině i překlady do angličtiny, Slováci navíc
fotku i sestavu, která u Sviní! již tradičně chybí.
Texty jsou
u punkových kapel nedílnou součástí písní, možná v některých případech
i důležitější než muzika. Snaha „něco“ sdělit je jistě chvályhodná,
ale tady u obou kapel narážím na klasická punková témata, která lze
heslovitě vyjmenovat: hledání smyslu života, resp. láteření nad tím
vlastním, který si asi autor slov představoval jinak (v podstatě
všechny čtyři texty Sviní!), společenské poměry / konzumní způsob
života, všudypřítomné technologie monitorující každého jedince (tři
texty Pivnice). Zpracování textů není žádná hitparáda, v obou
případech jde o průměrnou práci. |
>>>
E n g l i s h >>> 
