|
>>>
BERRY | 2007-01-23 >>>
 TÖRR
"Törritorium"
LP (2006 Monster Nation)
Rock´n´roll zvaný black metal
Kdo se ze staré gardy
metalových kapel povstanuvších za komunismu může dnes pochlubit
faktem, že kromě CD vychází jeho řadovky ve formátu LP? Díky
vydavatelství Monster Nation to jsou pouze Root a Törr! Kapely, o
které dávno není zájem jen doma, ale právě i venku - vydání vinylu je
toho jasným signálem, pochyboval-li by tedy někdo. Kapela Törr vydala
minulý rok svoji sedmou řadovou desku, kterou si právě přehrávám a
prohlížím.
Muziku nechám uležet do dalšího odstavce a nejprve popíši obal, který
je jedním slovem parádní. Barevný, lakovaný, rozvírací. Na obalu je
vyobrazena lebka se zkříženými hnáty, tedy nic originálního ani v
kontextu obalů Törr (vzpomeňme na "Kladivo na čarodějnice"), ale proč
ne, koneckonců Motörhead (po kterých se Torr kdysi "přejmenovali" na
Törr) si s tématem obalů také hlavu nelámou a nikdo by to po nich ani
nechtěl, natož očekával. Lebka s hnáty je probodána a vypolstrována
ocelovými bodlinami. Celek působí impozantně. Rozevřeme-li obal,
rozprostře se před námi fotografie členů kapely v zasněžené krajině v
pozici rybářů s pruty v rukou. Nic než nadhled v tom nehledám. V
jednostránkové příloze jsou pak texty a další fotografie (tentokrát už
bez prutů). S obalem strávíte jeden poslech desky ani nevíte jak.
Po svém experimentálním období (alba "Morituri te Salutant" a "Tanec
Svatého Víta") se Törr vrátili (slyš předposlední album "Made In Hell")
tam, kde jim bylo vždy nejpříjemněji: k rock´n´rollu zvanému black
metal. K black metalu v původním smyslu slova, čerpajícímu z odkazu
praotců stylu Venom a rock´n´rollu podle nesmrtelných Motörhead.
Namíchejte to v poměru jedna ku jedné, přidejte nevybíravé texty v
češtině a na druhé straně rovnice vyjde Törr.
Na "Törritorium" kapela připravila úctyhodných třináct zářezů, které
uvede titulní intro. To sice slušně navodí atmosféru, ale nemohu se u
něj zbavit pocitu, že bylo vymyšleno jen na základě důvtipného názvu
alba. První skladba a hned hit na první poslech: "Čert mě vem"
posluchače namydlí opravdu důkladně, otvírák ve velkém a pekelně
svižném stylu. Následuje moderní riffovačka průběžně se přelévající do
pomalého tempa, "Revoluce zla" z pera bubeníka Sladkého, který kromě
ní přispěl mj. hned následující skladbou nazvanou "Generace mrtvol". V
ní už se střídá střední tempo s rychlým a nahrávka velmi příjemně
plyne, odhlédnu-li tedy od uchu neznělé úvodní fráze refrénu (Ze všech
stran na nás hovna lítaj). "Ten den" je opět středně tempová,
jednoduchá skladba se zcela adekvátním refrénem. Rychlé nasazení a
deska zase vře: "Vnitřní hlas" v hlavě vymaluje zpěvným refrénem (Jdi
a střílej do lidí / Jdi a nepočítej těla / Bůh to stejně nevidí /
Vždyť takhle se to dělá). Intro a outro následující "Rezervace" jako
kdyby bylo vzdáleně ovlivněno jistou náladou skladby (nikoliv skladbou
samotnou) "Itsári" od thrash metalových klasiků Sepultura. Tenhle song
jako kdyby kapela navíc sejmula z alba "Morituri te Salutant", kde by
jistě nevyčníval, ale ani nezapadl. Stranu A uzavře kompozice "Přes propast
času", která je - v rámci stylu - dočista procítěnou baladou podle
dávno zažitých a neměnných vzorců, ale zabírá tak, jako kdybych sílu
žánru právě teď objevil... Béčko zakrojí novodobě naostřený kus "Zatracenej",
kde kapela z pomalého tempa skanduje do rychlejšího, ale skladba i tak
více odkapává než odsypává. Za to "Lůza" je opět nezřízeným broušením
kosy, po jejímž poslechu už nemůžete věřit tomu, že Henych hází na
ulici drobný bezdomovcům. Ani se nenadechnete a deska pokračuje
výrazným, povedeným hitem "Milion let", kde se se slovem „milion“
šermuje po celou délku skladby. "Gotika" je po celé ploše
vygradovávána kytarou, které kontinuálně kypří půdu samotná rytmika se
zpěvem. Poslední věc před jistým bonusem, "Exit Us" zní moderně
(podepsán pod ní je do třetice bubeník Sladký, zbytek materiálu složil
Hereš, o většinu textů se postaral Henych) a plyne opět spíše ve
středním tempu s pomalým refrénem. Pomyslným bonusem je na závěr
"Kladivo na čarodějnice" v anglickém jazyce (takto nazvané "Mallevs
Maleficarvm") a jedná se o stejný případ jako jsem nedávno rozebíral u
7" EP V.A.R. Angličtinu na zpestření ano, ale český projev je jak v
případě V.A.R., tak i Törr nenapodobitelný nebo přesněji řečeno
nenahraditelný.
Resumé: jednoduché, ale pestré a stále převážně hitové songy v duchu
původního black metalu zkombinované s rock´n´rollem logicky navazují
na předchozí album "Made In Hell", na kterém však byly veselejší,
vylehčenější texty a hit střídal hit. Kapela v jistém smyslu zvolnila,
což mi sice místy tolik neimponuje a jak jsem již naznačil, v textech
některé obraty lehce skřípou, ale jako celek standardně slušná práce
vyhotovená k poměrně příjemnému poslechu. Desky tohoto typu může
kapela skládat a nahrávat dokud to jen bude možné - je to totiž v
dnešní době přesně to, co od ní současní, stejně jako starší (ale ne
úplně senilní) fans očekávají. |
