>>>
MERŤÁK | 2013-04-19 >>>
AZID "s/t" |
HIROSHIMA NIGHTMARE "s/t"
split LP (2012 Aback Records, All Out Of Control Records, Black
Tower Records, Cestou Na Hřbitov Records, DIY Piraten, Exit Production,
G.R.F. Records, Kamčůf D.I.Y. Swět Records, Nuclear Madness Records,
Rauha Turva, Vegan Food, War Pigs Records)
Jihočeské podhoubí se hlásí s novou krví!
Ještě na konci loňského roku
vyšlo pod masivní kooperací jedenácti zúčastněných labelů tohle
jihočeské split LP. Nebyla to až taková novinka, jelikož Hiroshima
Nightmare vydání velké desky avizovala dopředu i na internetu a vinyl
měl původně vyjít ještě o něco dříve. Je fakt, že v současnosti těch
desek vychází opravdu nemálo a takové hardcore/punkové prostředí, ze
kterého obě kapely pocházejí, je nahrávkami v posledních 2-3 letech
doslova zaplněno. Někdy se jedná o vyložené zklamání, protože motivem
kapely je snaha „už se konečně dostat na vinyl“, ale výsledná
realizace jaksi pokulhává. Proto si zkrátka myslím, že před vydáním
vinylu by si kapela měla vyzkoušet udělat i minimálně jedno demo na
kazetě nebo CD-R, které ukáže, jestli má vůbec smysl se do vinylu
pouštět. A právě to je mi sympatické u obou jihočeských kapel, protože
fungují už léta a tenhle vinyl není jejich první nahrávkou, navíc
koncertně jsou také dostatečně aktivní. A dokonce, ona jihočeská scéna
nabývá v současné době opět na síle a vedle léty ostřílených matadorů
zde vznikají i nové spolky či místa ke hraní. Prim v tomto ohledu
patrně zastávají České Budějovice, ze kterých pochází právě Hiroshima
Nightmare (HN).
Jako z hororu je do modra laděná strana obalu
HN. Je za pět minut dvanáct, noviny při pozorném prozkoumání hlásají,
že „jedinou jistotou je smrt“ a vystrašená holčička s hrůzou drží pod
peřinou plyšového medvídka. Pěkně namalováno a upoutávající už na
první pohled. Azid se pak vydávají odlišnou cestou zpracování, ač i
jejich obrázek je namalovaný. Tady najdeš ulici plnou zničených domů,
explozi metající lebky a uprostřed povoz s punkáčem držícím vlajku s
logem kapely, načež káru táhne zotročený Kristus, policajt a bankéř.
Oproti hororovému obrázku HN je tohle spíše úsměvné a s nadhledem,
zkrátka každá kapela zvolila motiv, který je ji blíž. Uvnitř obalu se
nachází černobílá příloha, kde každá s kapel umístila svou fotografii,
texty v češtině i angličtině a info o nahrávání. Velké fotografie
kapel jsou jako z módního žurnálu - HN dokonce i se smrtkou v pozadí,
pěkné. Mimochodem deska má svou rozvírací stranu na vrchu, tedy obal
neupřednostňuje žádnou z kapel a je na každém, kterou stranu si vybere
za hlavní.
Jako první jsem najel přenoskou svého gramofonu na
stranu HN. Sedm zářezů, včetně úvodního „Intra“ a posun od dřívějšího
hardcore/punku do vod spíše thrashmetalových. Jestli počítám správně,
jedná se o třetí studiový počin českobudějovických, z nichž všechny
byly nahrány ve výborném (a taktéž jihočeském, jak jinak) Hellsoundu.
Ovšem zatímco tři roky staré demo CD-R zavání spíš právě hardcore/punkem,
už následující split mini CD (MCD) s pacovskými La Migra tepe víc
metalově. Na něj HN umístila i vál "Přežít svou smrt", který je podle
mě jejich nejlepším songem doposud. I přes určitou hudební odlišnost
je sestava už léta takřka stejná, změny doznala jen výměna u bubenické
stoličky. A ještě si nedopustím vlastně jednu zajímavost, protože
tento vinyl není úplně prvním „asfaltem“. Ještě před ním si kapela
připsala do černé diskografie sampler Posloucháte Jižní Čechy 3 a
sampler TRIBUTE
TO PALLASIT "1992-2012", které by měly být ještě k dostání u
vydavatelů, i když u prvně jmenovaného sampleru bych za to ruku do
ohně nedal. Každopádně na splitku s Azid HN pokračuje v tom, co
nastínila na MCD, jen je to ještě víc thrash, víc techniky, a tempo
poněkud zvolnilo. Právě tempo nahrávky je asi jediným mínusem, i když
pro mě trochu nepochopitelným, protože co si pamatuji, naživo to
kapele zkrátka vždycky sype o něco rychleji; to zvolnění mi tady úplně
nesedí. Zvukově je to však paráda od začátku do konce, Hellsound
zkrátka umí. Mezi moje tažné koně řadím hned druhou skladbu "Odnikud
do nikam" nebo předposlední "Terč", tedy spíš ty rychlejší vály. Další
posun ve vývoji, který jsem u kapely zaznamenal, jsou texty, jež se
mnohem více dotýkají pocitů a emocí, jako např. v "Kráčíme po cestách
bolesti a zmaru": „Kráčíme po cestách bolesti a zmaru / s jediným
výhledem na druhou stranu / Kráčíme smrti vstříc do spárů věčnosti /
spočinout sevření v náručí marnosti“. Pro kapelu je charakteristický
vokál zpěvačky Mařenky, který je stále srozumitelný a textům je
většinou rozumět už na první poslech. Pokud to mám tedy nakonec
shrnout, tak pro mě dopadla strana HN velice dobře a nebojím se
tvrdit, že v současnosti se jedná o jednu z nejzajímavějších kapel,
kterou lze na Českobudějovicku slyšet.
Druhá strana desky
náleží sušické punkové smečce Azid. Musím se přiznat, že o kapele jsem
se poprvé dozvěděl až s plánovaným vydáním tohohle vinylu, tedy mé
vědomosti o kapele jsou o dost chudší než v případě HN. Jak jsem se
však dočetl na internetu, počátky skupiny sahají do roku 2006, ale
název Azid kapela používá od roku 2008. Pod tímto názvem mají vydáno
jedno CD-R s názvem "Peklo všechno zdrtí", které vyšlo před třemi
lety, tedy shodou okolností ve stejné době jako první demo HN. Azid
hrají takový mix hardcore/punku a metalu se dvěma zpěvy. Zatímco
hardcore/punk kapele sedí a je slyšet, že v něm pohybuje již s určitou
časovou jistotou, pokus o metal na mě působí spíš chaoticky a některé
pasáže celkový dojem vyloženě kazí. Mezi takové nejzdařilejší záseky
bych zařadil "Pocit bezmoci" a "Lžete jenom sami sobě". Ústředním
tématem všech českých textů je pak především kritika dnešní
společnosti. Paradoxní ovšem je, že i když i tato nahrávka byla
pořízena v Hellsoundu, zní místy nevyrovnaně a není natolik čistá jako
strana HN. Azid není úplně můj šálek čaje s rumem, ale jsem zvědav na
další počiny kapely. Nedávno jsem je konečně slyšel i naživo a nebylo
to špatné, na koncertech je to víc punk, což téhle kapele zkrátka
sedí.
Na závěr bych měl doplnit, že deska vyšla v celkovém
nákladu 520 kusů, z nichž 100 kousků je velmi povedená limitovka na
barevném vinylu s bonusovým CD a plakátem. Pár kusů limitu by mělo být
v době vydání recenze ještě k sehnání u kapel, takže zájemci mají
šanci získat povedený kousek do sbírky. |