>>>
BERRY | 2015-10-07 >>>
CÉMUR
ŠÁMUR "Rodinka"
LP (2014 Cémur Šámur)
Žestě místo mačet
Čtyři roky po třetím řadovém
albu
CÉMUR ŠÁMUR "...Japabyne!", přišel koncem loňského podzimu
alternativně rockový mini big band z Krkonoš s jeho následovníkem, a
sice svým čtvrtým dlouhohrajícím albem pojmenovaným "Rodinka".
Historicky druhý vinyl vyšel - stejně jako předchozí zmíněné album -
samizdatem, tentokrát bez CD verze a ve sníženém nákladu, takto v
naprostém minimu 100 kusů. Kapela nemá potřebu vytváření zásob
hmotnými nosiči, přizpůsobuje se zájmu a svým možnostem.
Při
takovém malonákladu je napjatý rozpočet i technické možnosti, ovšem na
vinylu jakkoliv šetřit nelze. V tomhle směru bylo dosaženo maxima,
černý kotouč hraje parádně a místo do obligátních 140 gramů se drážky
lisovaly rovnou do 180 poctivých. Drobnou výhradu lze mít k potisku a
oříznutí etiket, nicméně kritiku je nutné snést k barevnému obalu.
Nikoliv k motivu, ten je stylový nebo řekněme recesistický, ale ke
grafickému provedení. To je velmi jednoduché, až minimalistické, ale
necítím z toho záměr, ale jakousi z nouze ctnost. I tu bych byl
schopný taktně přejít, ale nedostatečné rozlišení obrazů způsobujících
mnoha místy efekt rozmazání či rozpití, to by se u tak zásadního
počinu, kterým gramodeskové vydání je, dít prostě nemělo.
Barevně, texty a informacemi k albu potištěná vnitřní kartonová kapsa
už je na tom o vlas lépe, ale výše nastíněné rozčarování nezachrání.
Přitom drážky samotné skýtají naprostý luxus.
Kapela připravila
osm nových skladeb opatřených často básnickými obraty, jinotaji, ale i
přímými sděleními s tématy textů s nadhledem uvažující punkové kapely.
Hudebně se uhání i projíždí s maximálním důrazem na prožitek,
údernost sdělení, muzikálnost, to vše v perfektním sametovém zvuku,
který vyniká i díky umnému střídání veselé a vážné noty, pomalých a
rychlých skladeb či vážného a odlehčeného tématu.
Hity minulé
desky nejsou tentam, jsou dostatečně přítomné i na novince, byť se
otevírají pomaleji. Neodmyslitelné žestě jim kosí cestu jak mačety a
jistá hitovost je pak přítomna především v atmosféře a již zmíněném
jedinečném zvuku, která a který je v naprosté rovině se skladatelským
potenciálem, jež rozhodně nepolevuje - naopak, místy je ještě více
variabilní co do tempových zvratů či vrtochů, byť nahrávkou se jako
červená nit proplétá střední tempo; však tepající ve smyslu dávné
pravdy, že rychlost ne vždy a pořád znamená tvrdost. |