|
>>>
TUDY | 2010-02-07 >>>
 IMIAFAN
"Epidémia / Someone Else (Remixes)"
12" EP (2009 4MG Records)
Milovat a nenávidět
Dvanáctipalcový černý vinyl
svým standardním designem už asi nikoho nepřekvapí, o to zajímavější
to však v tomto případě bude s jeho hudebním obsahem. Remixový
dvanáctipalec slovenského electro-projektu Imiafan ve skutečnosti
neobsahuje remixy v pravém slova smyslu, ale spíše kombinaci remixů a
remaků - čili předělávek, ve kterých se uplatní i skladatelská invence
jednotlivých „remixerů“. Z originálních tracků jsou použity původní
vokální stopy a samozřejmě stěžejní hudební motivy, to ostatní je
povětšinou navíc. Tato forma „invenčních remixů“ je mi mnohem bližší -
někdy může z původních písní dostat víc, než sám autor očekával. No a
někdy ne, ale tak už to bývá - život není peříčko. Vinyl obsahuje dva
remixy písně "Epidémia" a dva remixy písně "Someone Else", tak hurá na
to.
A1 - "Epidémia - Keen K 1983 Mix"
Ano,
přesně tak! Nastoupili jsme do stroje času a ocitáme se v roce 1983,
kdy Depeche Mode vydávají skvělou desku "Construction Time Again" a v klubech
hrne electro-disco. Tak tohle je můj šálek čaje, láska na první
poslech, nedá se nic dělat, zamiloval jsem se. Proti tomu nedokážu
bojovat, jsem zcela unešen a nenacházím slov chvály. Krásný zvuk
osmdesátých let, avšak ve špičkové kvalitě jakou nabízí dnešní
technologie. Nádherné aranže. Na první poslech lehce minimalistické
pojetí, ale jako celek to funguje dokonale. Jediné, co mě malinko
vytrhlo ze snění, je trochu nepřesná intonace zpěvu. Na druhou stranu,
nikde není psáno, že je to takhle špatně. Kde by třeba byl Nick Cave,
kdyby intonoval jako Karel Gott? Ona někdy malá nedokonalost dělá
originalitu. Na mém dojmu to víceméně nic nemění. Líbí MOC. Pokud by
vedlejším efektem této desky měl být nějaký další společný počin
Imiafan a Keen K, tak jenom dobře.
A2 - "Epidémia -
Sneak-Thief Paranoianoia Mix"
A zpátky na zem. V případě
mého subjektivního vnímání navíc hluboko pod zem. Druhý track je
typický remix - dlouhý, nezáživný, prostě koncentrovaná nuda. Nevím,
jestli to má být nějaký základ pro DJ’s, aby se k tomu při live-show
daly přimíchávat fragmenty z dalších vinylů, ale samostatně se to
poslouchat nedá. Pod pokličku práce skutečných DJ’s jsem nikdy
nenahlédl, takže pokud na každém remixovém vinylu MUSÍ být jeden
takový materiál, pak je to asi v pořádku. Nicméně při běžném poslechu
doporučuji hned po úvodním tracku otočit na druhou stranu platně.
B1 - "Someone Else - Beta Evers Winter Remix"
Je to dobré, je to dobré, zase jsme u muziky. Do oblačných výšin, jako
Keen K se to sice nešplhá, ale je to příjemné. Úvodní syrový retro
zvuk a samplovaná baskytara tvoří společně s podmanivým ženským hlasem
podivnou atmosféru, která má co nabídnout. O něco více minimalismu,
ale pohoda.
K této verzi jsem si chvíli hledal cestu, nebylo to na
jeden poslech, ale nakonec jsem si ji našel.
B2 -
"Someone Else - Makina Girgir Mix"
Stroj času kompletně
opraven a tentokrát to vezmeme ještě víc na počátek osmdesátek –
řekněme tak rok 1981-1982. Fanoušci prvních desek Depeche Mode nebo
Yazoo vědí, o čem je řeč. Původní ženský hlas zde vyzní ještě lépe –
spojení s oldies zvuky mu sluší. Velmi povedený remix kulhá za úvodním
favoritem jen kousíček a to především o něco horší kvalitou zvuku.
Atmosféra je však skvělá. Co bych ale vytkl, je absence rodného jazyka.
Mně ta Angličtina prostě nějak nesedí a navíc Slovenština je nádherně
zpěvná. Tak snad příště.
Závěr: až na druhý track, který jsem
nepochopil, se jedná o velmi vydařený dvanáctipalec. Jen tak dál. |
