|
>>>
BERRY | 2013-03-07 >>>
 MASTER'S
HAMMER "Vracejte konve na místo"
LP (2012|02|17 Master's Hammer)
Pojď si pro nás
Popravdě, metalový svět od
Japonska, přes Skandinávii až třeba po Mexiko, by se nadál spíše
starých demo pásků oprášených na vinylech, než páté řadovky
nejuznávanější a nejoriginálnější české nestálé blackmetalové stálice.
Dát si mezi prvními třemi a dalšími dvěma alby 14 let pauzu, neslevit,
nesnížit se a nevyznět zcela trapně a staticky, vyžaduje jediné a
podstatné. Naprosto vlastní rukopis, niterný filtr sebe sama a
neohlížení se napravo ni nalevo.
Před více než dvěma lety
způsobilo comebackové album
MASTER'S HAMMER "Mantras" protichůdné reakce. Předák
František Štorm povolal do boje za zábavu sebe samých téměř kompletní
původní sestavu a vznikl materiál beroucí si ze všech plodných období
hydry to nejlepší. Přesto by člověk pomyslel, rozmar po letech,
jedinečná připomínka, ale čekat hned další desku se v té chvíli jevilo
být stejně pošetilé, jako ty zatracené vinyly s demy.
Však
bídný červ míní a Mistr svým kladivem mění. Znovu ve vší tichosti bylo
připravené, natočené a vydané páté album s názvem v nejlepší tradici
textů, „Vracejte konve na místo“. Obklopen svými největšími fanoušky -
aktivními a jedinečnými muzikanty, kterým kromě talentu osud nadělil
železná pouta metalu - vystrojil spolu se starým kumpánem Necrocockem
na první poslech ortodoxní blacketalovou veselici. Pro fanouška venku
téměř jistě, pro tuzemské příznivce, kteří sem tam vládnou češtinou,
důvtipem a nadhledem nad zmalovanými bubáky, ve formě nepřenosných
textů pak s regulérním druhým chodem.
Blackosh, co před pár
lety svévolně exnul v Root, celek citlivě k černému kovu zmasteroval,
Jan Kapák, jihokrajan (primárně se nahrávalo v Jihosoundu, bicí
sekundárně v Hellsoundu - obé pochopitelně v Jižních Čechách - pozn.
autora) a největší fanoušek kapely, který kdysi postavil jednoaktový „revival“
Mistrovo kladivo, si splnil sen, o kterém se mu nikdy nezdálo a
opatřil nahrávku skvělými bicími ve svém stylu (chápej Avenger s
odérem Hypocrisy). Převážně rychlými bicími a kytarami deska vane jak
severský vichr a posluchač v teple domu pookřeje či přímo zjihne u
textů, typického krákorajícího zpěvu, dostatečně úchylných
doprovodných vokálů nebo vyhrávek.
Zatímco zahraniční
přívrženec bude na facebooku chrochtat statusy, že mu i samotní
slovutní Master’s Hammer po letech zase opatřili pečetí jeho ortodoxní
světonázor, tuzemák se bude bavit, byť už zdaleka ne tak odvázaně jako
u "Mantras", kde se dalo na plnou hubu hovořit o alternativní rovině
prastarého černého kovu.
Texty nadále a navždy zůstávají
nepřeložitelnými, ba co víc, nepřenosnými na papír, témata nadále
pramení z oslavy života neshrbeného člověka, který si na jednu stranu
uvědomuje svoji smrtelnost, na druhou vzdává hold životu tady a teď,
podobně jako životu předků a všemocné přírodě, která jediná vládne, a
nakonec pokoutně vypočítá datum, kdy to všechno skončí.
Třetím
chodem alba je grafika, regulérní značka, originální cover, vlastní
font, kresby, respektive rytiny. Pátá řadová deska je svým způsobem
víc řadová než předchozí album, ale ruku z pod brady, lze v případě
pražské blackmetalové jedničky hovořit o řadových albech? Dost dobře
nelze. Desku si kapela vydala samizdatem, jehož první náklad byl během
deseti dnů kompletně rozebraný. Žralok se směje otvorem v trupu.
Pozn.: Původní verze recenze vyšla ve 22. čísle hudebního
časopisu FULL MOON (duben 2012). |
>>>
E n g l i s h >>>