>>>
JOHAN | 2009-07-28 >>>
STROMBOLI
"Shutdown"
LP (1989 Panton)
Deska, která ani po 20 letech neztratila glanc. „Spadla klec“ - jednak
název alba, jednak skutečnost, že po "Shutdown" už Stromboli nic
nevydali.
Zatímco eponymní dvojalbum
STROMBOLI "s/t" nabídlo spoustu stylů, od jazz rocku po rock tvrdý, dvojka "Shutdown"
přinesla materiál mnohem sevřenější a uzavřenější. Vedle jasného
vyprofilování hudebního přišla i změna v jazyce textů, kdy češtinu
nahradila angličtina. O texty se postarali tehdejší známé osobnosti
hudebního, společenského i politického života (tahle věta je ale
blábol, ale skutečnost je taková), kromě Martina Němce (5 textů) z
Precedens to byli Michael Žantovský (1 text + překlad 4 textů Martina
Němce), Michal Horáček a Ondřej Hejma (pouze překlad 1 textu Martina
Němce). Texty ale žel nejsou součástí balení, přitom místo na ně by se
našlo velice snadno - uvnitř klasického obalu je vložen list, jehož
jednu stranu zabírá sleeve-note Michala Horáčka (nic proti, Michal se
vyjádřil ke každé skladbě a sepsal vlastně recenzi ještě před vydáním)
a druhou nekvalitní (nikoliv umělecká, ale marná) fotografie kapely,
na jejímž místě by texty odvedly nepoměrně interesantnější službu.
Naštěstí se k některým Michal Horáček rozepsal...
Stromboli
byli v době vydání "Shutdown" spíše projektem než konzistentní kapelou
- základní trio Michal Pavlíček (kytary, syntezátory, programování
bicích, zpěv), Bára Batiková (zpěv) a Jiří Veselý (baskytara)
doplňovali jednak „členové skupiny“ Klaudius Kryšpín, Vendula
Kašpárková, Jan Seidl a Roman Dragoun (každý zanechal otisk ve dvou
skladbách), jednak hosté Miroslav Vitouš, Zdeněk Zdeněk, Marcela
Březinová, Naďa Nosková, Lešek Semelka, Vilém Čok, Michal Horáček
(většina se podílela na jedné, jen Zdeněk Zdeněk na dvou skladbách).
První stranu otevírá jedna z nejsilnějších kompozic "Abacus".
Majestátní melodie, trochu odlehčený Bářin zpěv, spousta syntetických
zvuků a typická kytarová práce Michala Pavlíčka staví skladbu do
konformního světla. Ale to by nebyl Michal, aby to tak nechal. Od
poloviny se mění nálada, Bára řve, Michal dává hodně neotřelé postupy
a v závěru se zase vše vrací do kolejí vyjetých v úvodu. "Labyrinth"
vznikla pro Laternu Magiku (pořad Minotaurus) a je to spíše
experimentování se zvuky (programované bicí zní vyloženě uměle) a s
hlasy (Bára a Michal). Pomalé tempo, všudypřítomný neklid - asi
nejtěžší a nejméně přitažlivá záležitost. Třetí "Scaners" začíná
zvolna, polehoučku, až s postupem času se trochu rozjede. A v rámci
alba jde o další netradičnost - celá skladba se obejde bez bicích i
baskytary, zato v ní dostává velký prostor klavír. A pak je tu stará
známá "Around The Fires" neboli "Okolo ohňů", která vyšla na
singlu
STROMBOLI "Sandonoriko"
/ "Okolo ohňů" a jíž Bára na velkou desku jen
anglicky přezpívala. Filmem "Proč?" inspirovaná stejnojmenná skladba "Why?"
končí křikem fotbalového publika a objevují se v ní motivy z hudby,
kterou Michal pro film napsal.
Druhá singlovka "Sandonoriko" na
úvod strany B a postup jako u "Around The Fires" - stejný hudební
základ, nově nazpíváno, perfektní záležitost. "Back In The Castle"
začíná nenápadně, ale postupně se graduje napětí a určitá dávka
strachu se do hudby povedla skvěle promítnout. Vedle toho koexistuje
krásná melodramatická pasáž s výtečným ženským zpěvem, který občas
proloží i ten mužský. Škoda závěru a postupného snižování hlasitosti -
nemám rád, když skladby končí do ztracena. Ujetý zpěv Michala a
kabaretní zpěv Báry na úvod "Shutdown", další podivnosti, která střídá
neuchopitelné úseky s hitovými (žel krátkými). Vrzající kytara a
vokální extravagance dávají vzpomenout na dvojalbum. Bez textu se
obešla "Pitoresque Bells" a přitom není instrumentálkou. Bára jen tak
preluduje, ale využívá při tom beze zbytku svůj hlasový fond, zejména
směrem nahoru a ještě výš. Po hudební stránce barevná a košatá
věcička, která s přehledem ustojí jak jižanské motivy, tak
sedmiminutovou stopáž.
Škoda, že po vydání "Shutdown" se
historie kapely uzavřela. Jistě, tu a tam vystupují Michal s Bárou a
dalšími „najatými“ muzikanty a přehrávají staré hity, ale v podstatě
jen pro hrstku pamětníků starých časů. A že to byly časy zajímavé... |