>>>
LADISLAV OLIVA | 2011-01-22 >>>
TORTHARRY
"Beneath"
LP (2010 Monster Nation)
Ve zlověstně rotujícím víru nabroušených kos
Hronovská deathmetalová
družina Tortharry patřila především v devadesátých letech k nepochybně
výstavním exponátům tuzemské smrtící scény. Jezdila i po světě a proto
nemůže být divu, že ji leckdo tehdy respektoval coby „menší Krabathor“.
Jemu se dokázala kvalitativně vyrovnat, ne-li jej dokonce překonat
mimořádně povedeným albem "Unseen" z roku 1999, které lze dodnes
považovat za jeden z vrcholných počinů českého smrtonosného metalu.
Žel, následující dlouze chystané album "White" bylo nevelkým, přesto
znatelným krokem vzad, takže vzpomínka na tehdejší sněhobílou image
kapely se s odstupem času jeví silněji než cokoliv z oné desky. Další
počiny přinášely lehoučký vzestup formy, ale na úroveň druhé poloviny
devadesátých let se kapela dosud nevrátila. Přestože se tak neděje ani
s touto deskou, rozhodně není třeba lámat hůl.
Po stále ještě
poměrně nedávné účasti na kompilaci
CONSTELLATION OF
DEATH je čerstvé album vůbec prvním samostatným
vinylovým zápisem této velezkušené formace. Zvukově velmi kvalitní
nahrávka zcela pokračuje v linii starší tvorby, jen je snad ještě o
malý chloupek drtivější. Hlavně úvodní skladba "Voiceless Storm"
disponuje opravdu smrtícím účinkem, jemuž se pak zbylé kousky zdárně
přibližují. Přestože není třeba nic namítat proti převážně
staroškolsky deathovému pojetí, zejména první strana desky v jeho
zajetí úpí natolik, že by alespoň drobný náznak nějakého osvěžujícího
vybočení rozhodně neškodil. Vokalista chroptí ze všech sil, kytaristé
drtí struny, bubeník pořádá válečnou kanonádu, což pospolu zní velmi
schopně, leč pořád stejně. Druhá strana je však naštěstí přece jen
alespoň nepatrně zajímavější, především díky povedené skladbě "In The
Shadow" či sirénově znějícím kytarovým riffům v "Deep Down (And In My
Embrace)". Hlavně jejich zásluhou jde stále o ten klasický a rutinně
kvalitní death metal, jenž umí být technicky precizní, decentně
melodický, ale současně i dostatečně brutální. Podobně jako vinylový
bonus v podobě coveru "Krvavá práce" od thrashové legendy Debustrol,
který byl nahrán pro tribute vydaný coby příloha magazínu Pařát.
Stále životaschopný soubor již sice není žádným průkopníkem
novátorských postupů, ale to od něj ani nelze chtít. Podstatným se
jeví, že ve svém zavedeném stylu si počíná natolik suverénně, že
případné úvahy o vyčpělosti lze poměrně úspěšně zapudit. Onen na obalu
rotující vír ostře nabroušených kos je totiž pořád ještě dostatečně
zlověstným nástrojem smrti. |