|
>>>
MERŤÁK | 2010-04-05 >>>
 TUBLATANKA
"Skúsime to cez vesmír"
LP (1987 Opus)
Pokračování úspěšného začátku
Uplynul téměř rok a půl od
vydání debutu slovenské Tublatanky a na pultech tehdejších obchodů s
hudbou se objevuje jeho následovník, a sice album "Skúsime to cez
vesmír". Vydat po tak krátké době další desku bylo v tehdejším
Československu poměrně nesnadné i pro už zavedenější rockové skupiny,
ale pokud šlo o kapelu, která fungovala teprve několik málo let, bylo
to téměř nemožné! Proč tedy druhé LP Tublatanky vydala firma Opus tak
brzo po uvedení debutu? Dostačující odpovědí nám budiž fakt, že debut
Tublatanky se v počtech prodaných kopií velice rychle vyšplhal na
číslo 100.000, což je - z hlediska dnešního prodeje nosičů - naprosto
nepředstavitelný počet. A nebudu si vymýšlet, pokud budu tvrdit, že
druhé album v prodejnosti to první ještě překonalo - tomu se zkrátka
říká raketový start! Vím, že stran prodeje debutu se opakuji, protože
jsem o tom psal už v předchozí recenzi „slovenské legendy“, ale jsem
přesvědčen, že je to dobrý úvod do onoho roku 1987 a s ním spojenou
zlatou érou Tublatanky.
A teď už konečně k samotné desce, jejíž
obal je na přední straně tvořen velkou fotografií kapely a objevuje se
zde už i její typické logo, které používá dodnes. Zadní stranu zdobí
opět společná fotografie všech členů skupiny. Kapela je zvěčněna ve
svých typických krojích a fotografie zadní strany je vyfocena tak, že to vypadá,
jako by muzikanti letěli směrem vzhůru, i když vlastně stojí na místě.
K obalu je to vše, protože o ničem víc se zde rozepisovat moc
nedá.
Na albu je celkem deset nových písní. Úvodní "Vo vel'kej
škole dní" se nese ve středním tempu a zajímavé určitě je, že v této
skladbě zpívá poslední refrén kromě Tublatanky dalších třiadvacet
muzikantů z bratislavských rockových skupin (např. Metalinda nebo 300
HR). Následuje "Šlabikár II.", který je oproti svému stejnojmennému
přechůdci dost odlišný (jiný rytmus i jiná slova), každopádně písnička
je to povedená. Ani třetí "Neváham ..." není příliš rychlá a album tak
zatím stále působí, že je ještě pomalejší, než jeho předchůdce -
zkrátka Tublatanka si ponechala své rychlejší klenoty až dál.
Předposlední song na první straně je "Dotyk rúžom na pohár", což je
rocková balada pojednávající o vztazích na jednu noc. Dodnes však
nepochopím, proč na samý začátek alba nebyla zařazena následující
skladba - a vlastně vůbec jedna z nejlepších a nejrychlejších kompozic
Tublatanky vůbec - "Skúsime to cez vesmír". Pokud člověk slyší vinyl
poprvé a dojde až sem, pak musí být asi hodně překvapený, tedy když
předešlé rockové písničky nahradí pořádná hard'n'heavy kytara, rychlé
tempo a hlavně neskutečný speedmetalový začátek, při kterém mrazí
nejednomu rockerovi. Opravdu skvělá písnička, bez jejíhož uvedení si
koncerty Tublatanky vůbec nedovedu představit!
Následuje strana
B a další skvost v podobě skladby "Dnes", která pro mne asi navždy
zůstane nejkrásnější baladou, kterou leader skupiny Martin Ďurinda kdy
napsal. "Mám byť iný" je položena naopak spíše ve středním tempu a ač
je dnes spíš zapomenutá, tak jsem přesvědčený, že je vcelku povedená a
rozhodně nenudí, a to i díky velice pěknému kytarovému sólu. Přesně
uprostřed B strany se nacházejí "Vel'ké nádeje", které mě osobně vůbec
nebaví, především díky tomu, že zpěv se příliš nehodí ke kytaře a
nejhůře to je slyšet zřejmě při refrénu. "Už som váš" je jedna z
písniček, které mám od Tublatanky rád, avšak koncertně - domnívám se -
už se dlouho nehraje, přitom rozhodně patří k tomu lepšímu na tomto
albu. Klasické tublatankovské hardrockové tempo, zpěvný a krátký
refrén a hudebně nic příliš složitého. Úplně poslední písničkou na LP
je "Tuláčik s dobrou povesťou", který byl později uváděn jako Judáš,
a stále patří ke zlatému fondu bratislavské legendy. Písnička je
svižnější a stala se tak pěknou tečkou za celým albem. Snad zbývá
ještě dodat, že deska byla nahrána v nezměněné sestavě (Ďurinda, Horváth,
Černý) jako její předchůdkyně, o výhradní hudební autorství se
postaral Maťo Ďurinda a texty napsal opět Martin Sarvaš.
Pokud
bych měl toto album nějak shrnout, pak tvrdím, že důstojně navázalo na
svého předchůdce a nijak nezklamalo. V době vydání svého druhého
dlouhohrajícího alba jela Tublatanka dokonce měsíční turné po halách a
amfiteátrech po celém Československu, vysoce prodávala obě své desky a
jednou provždy se zapsala do historie československého bigbítu. |
>>>
E n g l i s h >>>